|
|
29. srpna 2002
Zprovoznění vozidla po povodninávod jak na to
Tento obrázek je bohužel přítomen poslední dobou příliš často.
Jako první je zde otázka zda je možné auto zprovoznit svépomocí a zda
je to v silách bežného člověka. Odpověď není jednoznačná, pokud bylo vozidlo
pojištěné proti živelné události není co řešit a zprovoznění se zcela přenechá
servisu. Pokud jde o starší vozidlo, je to na uvážení majitele, u vozidel
řady 742 se může cena opravy pohybovat okolo 20tisíc korun, u felicie i
kolem 50tisíc korun. Co mluví pro opravu svépomocí je pár drobností, první
je to, že vy jako majitel se budete snažit opravitelné věci opravit, zatímco
servis je rovnou vyměňuje, dalším pro je, že mnoho prací se bude skládat
z vyndání vyčištění, vyschnutí a případného promazání před zpětnou montáží.
V neposlední řadě je to pak cena, kdy cena materiálu a cena zprovoznění
v servisu budou značně rozdílné, už jen pouhé odtažení do servisu může
stát tolik co desetina ceny potřebného materiálu.
Pro servis mluví kvalita, řešení problémů bez vašeho přičinění, kratší
termín zprovoznění, ZÁRUKA na provedené práce.
Pokud čtete dále zřejmě jste se již rozhodli.
Upozornění ! Nejhorší co můžete po potopě zkusit je nastartovat
a s vozidlem odjet. Téměř určitě se vám nepodaří nastartovat, akorát dostat
vodu a kal tam kde ještě nebyl, případně zničit některé elektronické a
elektrické obvody.
Tento návod je primárně určen pro vozidla Š1000MB-Š136, dá se použít
i na vozidla Favorit a Felicia, vozidla Octavia a Fabia se již určitě
vyplatí dát do servisu, nehledě k tomu, že budou daleko spíše pojištěné.
Je problém dostatečně popsat všechny opravy, které je nutno provést,
protože neexistuje žádná literatura toto obsahující ani stávající literatura
o tom vůbec neuvažuje. Pokud seženu někoho kdo takto obnovoval vozidlo
po povodních na moravě budou zde poznatky přidány.
Už předem je však jasné, že není možno obsáhnout kompletní práce které
je potřeba na vozidle uskutečnit, jedná se skutečně rozsahem téměř o generální
opravu kompletu vozidla. Také je možné, že jsem ve spěchu na něco zcela,
nebo částěčně zapomněl, napsat podobně rozsáhlý článek ve třech dnech je
totiž téměř nemožné (večery nejsou dost dlouhé).
To co tady budete číst asi stokrát je základní postup, něco rozmontovat
"do mrtě" , vyčistit, nechat vyschnout, promazat případně odmastit a znovu
smontovat, to je jeden ze základních postupů likvidace zatopení.
Doufám, že tento článek pomůže obnovit škodovky levně a rychle do provozuschopného
stavu. Vycházel jsem ze stavu, že vozidlo bylo celé pod vodou.
Ze základních věcí budeme potřebovat běžné nářadí, vodu (líh, benzín)
na čištění, hadice s možností trysky je ideální, prostor kde se budou moci
nechat části vyschnout, náplně filtry, nabíječku atd. další potřebné nářadí
a díly budou popsány blíže v jednotlivých kapitolách.
Akumulátor
První věcí která se musí zachránit je akumulátor, pokud byl pod vodou
je hluboce vybitý. Otázkou je zda se voda dostala dovnitř, záleží to na
konstrukci akumulátoru, jeho odvětracího systému zda má pojistku. Například
novější akumulátory banner a varta s kterými jsem se setkal tento ventilek
mají a voda se dovnitř nedostane. Akumulátor vyndáme, očistíme a IHNED
jak je to možné napojíme na nabíječku. Čím déle bude ve vybitém stavu tím
více trvale utrpí. Nabíjíme jako obvykle až do plynování, bude to patrně
trvat déle než obvykle (viz údržba akumulátoru).
Pokud se do vnitřku akumulátoru dostala voda, je možná obnova jen u odborníků,
úplnou výměnou elektrolytu, pokud nedošlo k poškození desek. To se samozřejmě
vyplatí jen u akumulátoru zánovního, jinak je jednodušší koupit akumulátor
za pár set korun na vrakovišti, nebo nový. Pokud je pod akumulátorem filc
vypereme ho a necháme uschnout, jinak bude páchnout. Matky přichycení,
stejně jako jiné před montáží promázneme.
Motor
Nejdříve části kam se může voda dostat, dostane se do vzduchového filtru,
odtud do karburátoru, sání, válců, olejového systému. Je bohužel velmi
pravděpodobné, že se voda sacímy, nebo výfukovými ventily dostane do válců.
Dále zasaženými oblastmi bude rozdělovač, zapalování, alternátor startér
atd.
Pokud byl motor skutečně celý pod vodou, je nejlepší ho rovnou celý
vymontovat a to i s převodovkou a nápravami (viz dále).
Sundáme sání (tělo filtru), rozebereme vyčistíme vodou, necháme oschnout,
filtr rovnou vyhodit. Dále demontujeme karburátor, prozatím ho dáme stranou.
Odmontujeme výfuk od paroží, dále s ním nakládáme dle části výfuk. Sací
potrubí také demontujeme z hlavy. Vyčistíme od nečistot. Demontujeme kryt
hlavy. Odmontujeme hlavu z motoru, ihned poté zajistíme vložky proti vysunutí,
na místo šroubů držících původně hlavu se dotáhnou kratší s podložkami
které zasáhnou i přes vložky. Pokud máte štěstí není ve spalovacím prostoru
nic. Pokud ne, prostor dokonale vyčistíme, dávejte přitom pozor aby nečistoty
nezapadávaly do vodních a olejových kanálků.
Vložky skutečně musí být zajištěny proti vysunutí, jinak hrozí při
dalších pracech povysunutí vložek a nutnost je znovu usadit zmeřit přesahy
a vyměnit podložky.
Po vyčištění hlavu zpět nenasazujeme, ale pokračujeme spodní částí
motoru. Sundáme vanu, odmontujeme sací koš s částí olejového čerpadla.
Vymontujeme z bloku také kuličkový regulační ventil. Pokud chcete čištění
udělat skutečně pořádně je nutno odmontovat i kliku, protože zrovna tady
u šál by skončili nečistoty z olejových kanálků. Také je nutno pročistit
všechny kanály, nejlépe tlakovým vzduchem, olejové kanály proti normálnímu
toku oleje. Vodní čerpadlo nebylo zasaženo proto maximálně zkontrolujeme
jestli je ložisko naplněno tukem (mazací místo pod víčkem).
Před zpětnou montáží všech částí je nutno očistit dosedací plochy od
zbytků původního těsnění a nečistot a v případě těsnění tmelem (víka, vana)
odmastit. To co zabere pár řádku je prací tak na šest hodin, protože jakékoliv
pozapomenutí bude později jen velmi pracně odstranitelné.
Šrouby na hlavě samozřejmě dotahujeme podle předpisu výrobce (literatura)
email.
Při montáži sacího potrubí se ho snažíme pokud možno slícovat s hlavou.
Seznam materiálu k nákupu: vzduchový filtr, těsnění pod výfuk, těsnění
pod vypouštěcí šroub na vaně, těsnění pod olejovou vanu, olejový filtr,
olejovou náplň, těsnění pod výfukové svody a sací potrubí, těsnění pod
olejové čerpadlo
Brzdy, spojka
Hydraulické systémy brzdy a spojky nebudou zasaženy. Jediné kam se
mohla dostat voda je nádržka brzdové kapaliny, řešení je u vozidel s motorem
vzadu jednoduché, prostě sundáme nádržku a brzdovku z ní vypustíme, naplníme
znovu a opět připojíme hadice. Pokud se vše povedlo, nebude třeba odvzdušňovat
brzdový systém a vyhledávat tak další problémy. Tento způsob se samozřejmě
nedá použít u fa/fe kde je nádržka přidělána přímo na hlavním brzdovém
válci. Tam zřejmě nezbyde nic jiného než pokusit se odčerpat kapalinu z
nádržky a následně celý systém odvzdušnit. Tyto vozidla také mají spojku
ovládanou lankem takže zde platí stejný postup jako u odstavce bowdeny.
Používáme aspoň brzdovku DOT3 (syntol 205) u čtyřpístů a fa/fe DOT4 (Syntol
260). Pokud je brzdovkka v systému již staršího data (déle jak rok)
je vhodné celý systém vypustit, napustit novou a odvzdušnit, nebezpečí
hrozí u "urvání" odvzdušňovacích šroubů.
Do hlavního válce se voda nedostane, pokud je dobrá manžeta neměla
by se dostat ani k pístu. To samé platí u třmenů a prasátek, není je třeba
rozebírat, pouze odhrnout manžetu zjistit zda se tam nedostala voda, případně
lehce promáznout. Poškozené manžety rovnou vyměnit. Voda v prostoru u pístu
může časem způsobit
selhání brzd.
Převodovka, zadní nápravy
UPOZORNĚNÍ: rozebírat převodovku by měli pouze znalejší lidé, složit
ji správně zpět není jednoduchou prací.
Zde značně záleží na utěsnění např. pod spojkovým válcem, typ víčka
na dolévání oleje, stav gufera u spojky. Ideálně se tedy do převodovky
nic nedostalo. Jak to zjistit ? Jednou z možností, na kterou jsem přišel,
je vypustit olej z převodovky (zachytit např. do "lavóru") a hned je vidět
zda je v oleji voda, pokud ne je možno opět ho nalít zpět, případný nedostatek
rovnou doplnit. Pokud se voda dostala do převodovky záleží dále na tom
zda máte kyvadlovou nebo vlečenou nápravu. Pokud máte vlečenou nápravu
s homokinetyckými klouby máte o dost práce méně. Klouby mají vlastní manžety,
nejsou spojeny s převodovkou. Ložiska jsou dostatečně utěsněna gufery.
Je potřeba akorát zkontrolovat stav manžet, pokud jsou někde zpuchřelé,
je nutno je vyměnit, vnitřek očistit a znovu před montáží namazat. Práce
u kyvadlové nápravy budou větší, kyvadlová náprava je spojena s převodovkou
a voda se může dostat do poloosy a ložiska. Gufero to pak akorát zastaví
aby to nevyteklo ven. Takže v tomto případě je nejvhodnější vyndat převodovku
komplet i s motorem a nápravami. Bubny se musí sundat ještě před demontáží
náprav, brzdy se rozeberou, lanovody a brzdové hadičky není nutno sundavat
stačí oddělat štít (čtyři šrouby). Mechanizmus brzd necháme vyschnout,
promažeme, do bowdenu ruční brzdy střikneme wd, silikonový olej nebo nějaké
mazadlo. Opatrně odtáhneme manžety z prasátka, tak aniž by se hnuly písty
(jinak je nutno znovu odvzdušňovat). V prostoru pod manžetou by se mělo
nalézat trochu tuku, který chrání píst před vodou, pokud zde není píst
lehce namažeme aby se vytěsnila případná voda. Dále se budeme věnovat polonápravě,
vymontované z převodovky. Tlakem vysuneme o pár centimetrů hřídel z
tubusu tak, že je přístupné ložisko z obou stran. Hřídel nelze vyndat úplně
a sundavat ložisko nemá smysl. Vodou pročistíme tubus a ložisko. Necháme
oschnout a ložisko znovu naplníme tukem, očistíme gufero, pokud je poškozené
vyměníme, nasuneme poloosu zpátky, dolisuje se později bubnem. Dále jdeme
na převodovku. Zde si nejsem přiliš jist, zda by ji bylo možno vyčistit
bez rozebrání, určitě někdo najde způsob, bude doplněno. Pro mě je jednodušší
převodovku rozebrat (předpokládám, že olej je již vypuštěn), vyčistit kola
odmastit všechno (kola hřídele), znovu vymezit diferenciál, očistit dosedací
plochy, přetmelit a znovu složit. Při zručnosti je to věc na jedno odpoledne.
Zde se také dobře využije stlačený vzduch k čištění. Samozřejmostí je také
nová náplň. Převodovku nemontujeme zpátky dokud není vyřešen problém s
nádrží.
Alternativní možností vyčistění převodovky je vypustit náplň, dočasně
použít nejlevnější olej s ním ujet cca 100km a vypustit. Toto se dá aplikovat
pouze v případě, že se do převodovky nedostaly větší nečistoty.
Rozebraná převodovka při čištění.
Táhlo k převodovce nepotřebuje údržbu, je však potřeba vyndat vyčistit
a promazat kulisu řazení.
Seznam materiálu k nákupu: těsnění pod polonápravy k převodovce,
olej převodový, manžety, tuk na ložiska, tmel, vymezovací kroužky,
Benzín
Je možné, že se voda dostala i do palivového systému. V tomto případě
začneme vypuštěním nádrže, zde může nastat problém, novější nádrže mají
již jen jeden, nebo žádný vypouštěcí šroub. V tomto případě je nutno vymontovat
nádrž a zajistit vypuštění jiným otvorem, nádrž necháme dostatečně vyschnout.
S novým benzínem nalejeme i velfobin nebo jiný přípravek, který dokáže
navázat zbytky vody. Palivové vedení pak pročistíme stlačeným vzduchem
a to včetně odvzdušňovacího systému (pozor na ventilek). Filtr u čerpadla
propereme v benzínu a vrátíme zpět. Čerpadlo pročistíme až benzínem za
použití ručního čerpání s odpojeným výstupem. Pokud jsou zanesené ventilky
v čerpadle je nutné ho rozebrat a profouknout.
Karburátor
Od karburátoru odpojíme přívod benzínu a vyjmeme sítko. Sítko očistíme
vypráním v benzínu a profouknutím. Odpojíme struny plynu a sytiče a hadičku
podtlaku.. Karburátor odděláme ze sání (čtyři matky). Sundáme podtlakový
regulátor, je rozebiratelný, vyčistíme membránu, případně proufoukneme
složíme zpět, odložíme. Odšroubováním šesti šroubů můžeme sundat víko plovákové
komory. Stlačeným vzduchem profoukneme k přívod paliva od trysky. Poté
znovu provedeme nastavení hladiny v plovákové komoře. Výška hladiny benzínu
by měla dosahovat 20mm od horní hrany.
A=16mm (13,5mm) B= 12mm (10mm) plovák dutý (polyuretanový)
Dále odmontujeme akcelerační pumpičku, elektromagnet běhu naprázdno
a víko obohacení (sytiče). Všechno očistíme (v benzínu) a případně profoukneme.
Vyšroubujeme vzdušníky, trysky a injektory, poznamenáme si jejich umístění
pro zpětnou montáž. Vyčistíme profouknutím. Těleso karburátoru pak vyčistíme
v benzínu, tak aby jsme se zbavili usazenin, nečistot atd. Doporučuji celou
operaci dělat na větším pracovním (čistém, nebo noviny) stole tak aby bylo
možno to rozložit. Poté je možno celý karburátor smontovat, je připraven
na montáž do vozidla. Jediné co by mohlo dělat potíže je elektromagnet,
ten je nerozebiratelný, a pokud se do něj dostala voda, bude asi potřeba
ho vyměnit. Kontrola funkce je možná kostra je přivedena tělesem.
Seřiditelné šrouby (šroub běhu naprázdno, šroub přídavného vzduchu)
než vymontujeme tak si zjistíme pozici pro pozdější zpětnou montáž. Šroub
zatočíme a počítáme při tom otáčky do utažení. Opačně pak budeme postupovat
při demontáži, úplně utáhneme a povolujeme o daný počet otáček. Je to nastavení
tak aby motor nastartoval, doporučuji sjet na paltest a nechat to seřídit
i s předstihem.
Materiál: těsnění pod karburátor, těsnění pod víko karburátoru,
těsnění pod podtlakový regulátor.
Interiér / karosérie
Interiér utrpí 100%, problém je v podstatě se vším, papundeklové desky
jsou na vyhození, koberce je nutno vyprat a sedačky vyčistit jak jen to
půjde. Začít je možno s demontáží všech sedaček. Pokud máte potahy šup
s nima do pračky, pokud jsou na nich velké něčistoty došlo by k ucpání
pračky, takže předeprat nebo jinak odstranit. Originální potah jde u Š120
ze sedadla i opěradla sundat, je dvoudílný, pračka nebo ruční praní. Zbytek
sedadla tvoří kovový rám a polštář sedačky a opěradla, ten je z pružné
pěnové hmoty a je potřeba ho nechat dostatečně vyschnout. Dále odstraníme
okrasné hliníkové a jiné lišty pod kterými končí koberce-prahy. Vyndáme
koberce, ty je možno s úspěchem vzít tepem ručně, nebo pokud máte vysavač
s mokrým čištěním. Stejně postupujeme i s kobercem v kufru. Pod koberci
je "filc" tedy něco co užasně absorbuje vodu i když není zrovna v celém
autě a stará se o rychlejší proreznutí podlahy. Není přílepen takže se
dá lehce vyndat, vysušit, otázkou jestli to vracet zpět. Dalším problémem
může být funkce podlahy, jako vany, buď vodu odsát, nebo při nedostatku
prostředků vybrat nádobkou, zbytek hadrem, "tvrďáci" udělaj do podlahy
odtokovou díru.
Potah stropu je přidělán na upevňovacích obloucích, zatím jsem ho nikdy
nedemontoval takže ani nevím jak se sundavá, ale vzhledem k perforaci je
možné, že se voda dostala i sem. Dále tu máme kryty zadních sloupků a sluneční
clony. Do obojího se bohužel voda také dostane.
Papundekly, neboli tvrzený papír, který je použit např. na předních
sloupcích, nebo zadním platu se dá s úspěchem jednoduše nahradit obyčejným
kobercem ze zbytkového výprodeje, původní nepoužitelné papíry už použijeme
jen jako předlohu pro vystřižení.
Problematicky se bude řešit vyschnutí odhlučnovacích sad, ty jsou např.
u motoru lepené. Dá se předpokládat, že voda se dostala všude, tedy že
v současném stavu to nevyschne. Podobné či ještě horší to bude u vozidel
s motorem vpředu, kde je odhlučnění motorové stěny tří a více vrstvé a
nejde sundat jinak než po sundání palubní desky.
V případě, že si myslíte že tohle všechno není potřeba, po pár dnech
nenastoupíte do vozidla už ani s plynovou maskou.
Dveře
Sundáme madlo, kliku, kličku stahování. Dveřní výlpň je kombinací tvrzeného
papíru s něčím, vrstvou molitanu a potahu koženkou. Jak se s ní vypořádat
nevím, jistou možností je výroba nebo
nákup nových či zánovních. Vyzkoušíme stahování okénka, promažeme železnou
trubku v které jezdí držák okna. Dále promažeme zámky a táhla, stačí vzít
sprejem WD,silikon apod. Vyzkoušíme zda nejsou zacpané spodní odtokové
díry ve dveřích, případně vyčistíme. Pokud byly ve dveřích i serva centrálního
zamykání, která jsou většinou nerozebiratelná, je pravděpodobné, že nejsou
vodotěsná a bude je nutno vyměnit za jiná. Stejně zřejmě dopadne motor
elektrického stahování okének. Dále promažeme i panty dveří a omezovač
otevření ve dveřích.
Sedačky
Jsou složeny z mnoha vrstev, základem je kovová kostra, polštářová
vložka a potah.
Rozebrání je poměrně pracné, potahová vrstva drží na sponách, op demontáži
se dá vyprat i v pračce. Horší je to s polštáři, ty budou nacucané vody,
takže vypláchnout, vzít savem nebo něčím a nechat řádně vyschnout. Dále
je nutno u předních sedadel vyčistit a znovu namazat posuvný a sklápěcí
mechanizmus. Případně mechanismus opěrky.
Palubní deska
Rozebereme jak je možné, ideální je úplně vyndat. Sundání(rozebrání)
palubní desky je potřeba k přístupu k topení, nebo odhlučňovacím prvkům.
Jako první vymontujeme přístrojovou desku, čtyři šrouby, dva konektory,
náhon tachometru. Vymontujeme střední panel s popelníkem a táhly topení,
struny neodděláváme jen vyjmeme tuto část ze středového panelu. Dále vymontujeme
z palubní desky všechny vypínače a přepínače, včetně těch pod volantem.
Pokud jsou rozebiratelné, rozebereme (pozor na vyskakující pružinky) očistíme
kontakty, prostříkneme vhodným přípravkem a opět smontujeme. Horší to bude
v případě autorádia. Zde doplní návod zhruba kolega specialista. Počítám,
že reproduktory budou kaput.
Topení
Je možné vymontovat při vyndání palubní desky. Vyndaváme ho i s táhly
(předpokládám, že chlazení je už vypuštěné). Po vyndání je možno demontovat
větrák. Vrtuli je možno demontovat z větráku po odstranění pojistky. Vnitřek
vysušíme, konektory očistíme, ložiska (kluzná) namažeme. Před montáží samozřejmě
vyzkoušíme. Z topení vylejeme vodu, vyčístíme, pokud jsou nečistoty mezi
lamelami použijeme slabší proud vody. Promažeme a vyzkoušíme jednotlivé
klapky, stejně tak bowdeny a páky. Nakonec namontujeme větrák zpět.
Bezpečnostní pásy
Pokud nejsou samonavíjecí, stačí je vysušit. Pokud jsou samonavíjecí,
doporučuji oddělat spodní navíjecí část, oddělat plastové kryty, jeden
půjde dobrovolně, druhý ne. Vytáhnout pás tak aby mohl uschnout a prostříkat
mechanismus WDčkem. Samozřejmě radši několikrát vyzkoušet. Stejně tak prostříknout
druhou část s zámkem pásu.
Přístrojová deska
Vyndáme jako celek, posléze rozebereme na jednotlivé přístroje. Kontrolky
jen necháme vyschnout. Přístroje se rozebírají odehnutím převlečného kruhu,
šroubovákem je to na pár minut. Vnitřek většinou drží na centrální matce,
nebo dvěma menšímy na zadní straně přístroje. Vyndáme vnitřek, vyčistíme,
mechanismy prostříkneme silikonem. Při zpětném zalisovávání použijeme například
kleště, ale přes hadr tak, aby nebyla poškozena povrchová úprava mřížek
(chrom, plast).
Všechny konektory důkladně očistíme. Před připojením zkontolujeme i
uzemnění do karosérie.
Je samozřejmě možné, že nebude fungovat nějáká elektronika u novějších
vozidel, neexistuje však univerzální návod jak dál postupovat.
Světlomety
Zde je práce nejjednodušší, zadní přední i boční je to v podstatě stejné.
Světlomety vymontujeme z vozidla, vyndáme žárovky. Se šroubama u světlometů
a světel je problém, bez pomoci chemie vetšinou nejdou vyndat, staré jsou
úplně zarezlé a u novější konstrukce se protáčejí matky v plastu. Pokud
se dovnitř dostala jen voda otočíme tak aby vytekla, pokud i nečistoty
vymíváme proudem vody, poté necháme vyschnout, to je důležité vzláště u
předních světlometů kde by při zůstatku vody docházelo k poškození paraboly.
Žárovky pokud jsou od nečistot očistíme vodou a hadříkem, halogenové žárovky
také vodou následně jejich baňku hadříkem s lihem, nebo benzínem. Po oschnutí
všeho ještě zbývá očistit konektory a případně je zdrsnit jemným brusným
papírem, v nouzi stačí i šroubovák. Pokud jsou zanesené patice H4, nebo
už nemají dobrý kontakt je jednodušší je rovnou vyměnit je to cca 25kč
za kus. Nepodceňujte boční směrové světla, voda která se zde drží způsobuje
zreznutí kontaktů, takové světlo je už jen na výměnu.
Ostřikovače, stěrače
Ostřikovače by neměly příliš utrpět, čerpadélko je nerozebíratelné,
voda se však může dostat do elektromotoru, demontovat, nechat vytéct nechat
uschnout, vyzkoušet (zapojit) zda se točí, pokud ne vstříknout např. WDčkem
trochu dovnitř, znovu vyzkoušet, pokud funguje, nalít do nádržky čistou
vodu a nechat čerpadlo alespoň polovinu přečerpat. Pokud nefunguje, na
vrakovišti se dá sehnat za cca 50Kč.
Stěrače, stěračový mechanismus namažeme v čepech jako při obvyklé údžbě.
Motor odmontujeme, rozebereme kryt převodovky zkontrolujeme, případně vyčistíme
nečistoty a mechanismus znovu namažeme.
Zapalování
Začneme cívkou, teoreticky nevím jestli je voděvzdorná, bojím se, že
dlouhodobě nikoliv. Cívka je nerozebiratelná a tudíž pokud nebude fungovat
zapalování po vyschnutí a očištění kontaktů (vyzkoušíme později protočením
motoru s kabelem k rozdělovači položeným u ukostřené části motoru - jsou
vidět přeskakující jiskry) je nutno ji vyměnit za jinou.
Další částí jsou zapalovací kabely, mohou navlhnout případně se u starších
může dostat i voda do kabelu, v tomto případě je jednodušší koupit kabely
nové.
Rozdělovač je velmi citlivý na vodu, jako první sundáme hlavici a necháme
ji vyschnout, pokud jsou v ní nečistoty vypláchneme. Uschnutí neradno podceňovat,
vlhký rozdělovač nefunguje dobře, nebo vůbec. Kontakty na hlavici je možno
lehce očistit jemným brusným papírem, několika tahy. Dále odmontujeme
přívodní kabel a hadičku podtlaku. Dále povolíme šroub u paty (podle typu)
a vyjmeme směrem nahoru. Celý rozdělovač rozebereme, vyčistíme, necháme
vyschnout a znovu namažeme. Samotná tato operace by zabrala celý článek,
je to však dostatečně popsáno v nedostupné literatuře (email).
Při demontáži je nutno si poznamenat polohu ozubů a rozdělovacího raménka.
Po montáži, je nutno rozdělovač namazat, vyšroubujeme šroub zespoda
tělesa a samomazné ložisko přimažeme nakapáním oleje. Další mazací místa
jsou na obrázcích, vlevo starší verze (do 7/83) vpravo novější.
Mazací místa rozdělovače.
Dále je nutno rozdělovač nastavit na hrubý předstih pro daný motor
Doma si předstih většina lidí neseřídí proto je vhodné následně zajet
na paltest, kde za pár korun seřídí předstih případně i karburátor.
Nejméně utrpí zapalovací svíčky, demontujeme je ještě na motoru než
sundáme hlavu. Stačí je vyčistit, zkontrolovat vzdálenost elektrod a později
je znovu namotovat.
Chladiče
Chladič motoru bude pravděpodobně zanesen nečistotami. Můžeme zde použít
mírný proud vody k jeho vyčištění, to není možno provádět tlakově, protože
by se ohýbaly chladící lamelky. Obdobný případ může nastat u chladiče oleje
a chladiče klimatizace. S tím že chladič klimatizace samozřejmě pokudmožno
nedemontujeme z vozu, protože by se musel okruh klimy(který bude stěží
zasažen) znovu draze napustit. Čistit chladič vnitřně nemá význam, protože
chladící systém je uzavvřen a při podovni se do něj nemohly dostat nečistoty.
Může nastat také situace kdy voda přinesla něco co propíchlo chladič, malé
dírky je možno zacelit přípravkem k tomu určeným (cca 100kč, sehnatelné
teměř u každé pumpy a autopotřeb) větší díry lze zacelit letováním,
to už je vhodnější nechat dílně která to dělá.
Výfukový systém
U škodovek s motorem vzadu je operace jednoduchá, při demontáži motoru
se sundá i tlumič. Vyleje se voda, pokud bude zde později něco rachotit
vevnitř (nikoliv urvaná příčka) můžete se pokusit dostat nečistoty ven
vyklepáním, případně tlakovým propláchnutím. Při montáži žpet použijeme
pokudmožno nové těsnění (vymačkává se) v nouzi lze použít i staré. Nezaměnit
matky u výfuku jsou měděné, obyčejné matky tepelně pracují a později by
nešly povolit. Daleko větší problém bude vyčistit výfukový systém u vozidel
s motorem vepředu. Ten obsahuje lambda sondu, katalyzátor, střední tlumič
a koncový tlumič. Ideální je to celé rozmontovat vyndat z vozidla a nechat
vytéct, prohnat tlakovým vzduchem. Lambda sonda by němela na vodu reagovat,
je vhodné ji samožřejmě nechat vyschnout. Stejně tak katalizátor by vzhledem
k svému složení neměl nijak na vodu reagovat. Pokud bude zanesen nečistotami
? Použijeme k čistění vodu a stlačený vzduch jako vždy. Nějaké menší množství
vody ve výfuku a tlumičích nevadí, vyskytuje se tam i normálně, a při prvním
delším spuštění motoru se dostane ven.
Elektronické jednotky (ECU, ABS...)
Tyto jednotky najdete nejdřive u favorita rv93, slouží ke komplexnímu
řízení části vozu, např. motoru. Jednotka má spousty čidel a několik zařízení
které ovládá. Celkově je v tomto vozidle více elektrických členů. Naprostá
většina se nepoškodí, pokud nejsou pod vodou zapnuty do elektrického okruhu,
pak zkraty mohou elektroniku poškodit. Konkrétně elektronické jednotky
stačí rozebrat, vyčistit a nechat řádně oschnout. Samozřejmostí je před
zpětnou montáží očištění také konektorů. Pokud na konektorech není patrná
oxidace, nečistíme je mechanicky protože by se poškodila povrchová úprava.
Při prvním zapnutí palubní sítě (připojení nabitého aku) bych nechal tyto
jednotky vypnuté a nejdříve ověřil zda na palubní síti nejsou zkraty. Některé
typy jednotek Siemens jsou nerozebiratelné, jestli jsou i vodotěsné nevím.
Většina snímačů je naštěstí kompaktní takže nehrozí jejich poškození, stačí
nechat vyschnout a očistit konektory. Horší už je to např. u zapalování,
to je v tomto případě "na ráně"
Elektroinstalace obecně
Z elektroinstalace budou trpět nejvíce elektrické spoje, konektory.
Co můžemne v jejich případě dělat ? Jednou z možností je všechno preventivně
rozdělat vysušit, konektory vyčistit a znovu spojit. Jedná se o cca 30
konektorů u vozidel Š130 u novějších vozidel se pak počet prudce zvyšuje.
Je možné také s úspěchem použít spreje na vodiče (zlepšují elektrickou
vodivost spoje a zabraňují korozi).
Problematická budou relátka, rozebiratelná se mohou rozdělat, vyčistit,
nechat vyschnout, nerozebiratelná (plastová tepelně zalisovaná) však také
utrpí vlivem vody, protože nejsou vodotěsná, jedinou vyjímku tvoří relátka
v ochranné atmosféře, ty se však v autech nevyskytují. Tyto nerozebiratelná
relátka je vhodné rovnou vyměnit, můžou tam vznikat nepředvídatelné zkraty.
Alternativou je jejich násilné otevření, pilkou, pájkou apod. se stejným
postupem jako u rozebiratelných s tím , že následně je potřeba je opět
slepit, nebo připevnit kryt zpět např. pomocí tavného plastu atd.
Koncentrovaný problém s relátky a konektory bude např. v kombinovaných
pojistkových a releových skříních u vozidel fa, fe.
Vlevo zaletované, leč nevodotěšné relátko, vpravo starší rozebiratelný
typ.
Pokud dochází k opakovanému spálení některé pojistky, je třeba závadu
hledat na daném okruhu podle schématu elektriky daného vozidla, pokud někdo
toto nemá, pošlete mi email,
mám je oscanované a mohu zaslat. Pamatujte, že ke zkratu může docházet
např. i v zásuvce pro přívěs.
Alternátor , startér
Oba dva jsou poměrně nízko položené a vodě lehce dostupné, alternátor
více. Obě zařízení nejsou samotnou vodou poškozena, k poškození může dojít
přivedením proudu, nebo používání bez dalších oprav. Takže začneme
také u alternátoru, bude to obecný postup nejen pro starší škodovky, protože
konstrukce jsou všude podobné. Budeme uvažovat i o zabudovaném regulátoru
tak jak to mají všechny novější alternátory od favorita. Co může způsobit
voda a nečistoty v alternátoru ? V první řadě je to zkratování vinutí,
dále poškození ložisek (reznoucí ložiska dlouho nevydrží) zkratování regulátoru.
Odstranění tedy spočívá v demontáži, rozebrání, vyčistění včetně ložisek,
nechat vyschnout, namazat ložiska, zkusit zda neváznou uhlíky, očistit
komutátor, zbavit případných mastnot. Integrovaný regulátor není rozebiratelný,
a je vodotěsný (originální). Poté opět alternátor smontovat a je připraven
pro instalaci zpět do vozu. Alternátor ani regulátor není možné jednoduše
vyzkoušet mimo vozidlo. Při montáži opět očistíme konektory a případně
dáme nové vějířové podložky.
Nakonec (později po kompletaci motoru atd.) po prvním startu ihned vyzkoušíme
multimetrem napětí, jaké dává alternátor. Možnosti jsou tři, nefunguje
vůbec - napětí jako aku, funguje ale nefunguje regulace - přepětí
nebo podpětí. Podpětí nelze zmeřit, protože alternátor musí být stále připojen
k akumulátoru. Buzení alternátoru obstarává kontrolka na palubní desce
proto je vhodné aby byla zapojena, funguje taktéž jako kontrolní mechanismus.
Pokud alternátor přebíjí je nutno ihned motor vypnout, u staršího vozidla
nehrozí finančně velké škody, ale u novějších vozidel mohou odejít veškeré
elektronické prvky (ecu, abs, airbag, can-bus, rádio, alarm, další řídíci
jednotky...). Správné napětí je cca 13,7-14,4V při volnoběhu může být napětí
nižší, neboť alternátor nedodává téměř žádný proud.
Startér bude taktéž zatopen, i když nebude se v něm vyskytovat tolik
nečistot protože většinou nemá žádné "větrací" otvory. Startér demontujeme
z převodovky, rozebereme, vyčistíme, vinutí necháme dostatečně vyschnout.
Vyčistíme komutátor, vyzkoušíme zda se mohou uhlíky volně pohybovat, volnobežku
vyndáme a namažeme její "závit". Startér má plastová nebo bronzová pouzdra,
ty také promažeme aby zde nedocházelo k zadrhávání. U startérů s reduktorem
je nutné promazat i soukolí převodovky. Horší problém nastává s vystavovacím
elektromagnetem, který je zároveň také silovým spínačem. Tento celek je
nerozebiratelný a pokud se dostala voda dovnitř zřejmě bude nutné ho vyměnit.
Voda v silovém spínači by fungovala jako velký zkrat, protože k startéru
vede plus přímo od aku bez jištění. Jak elektromagnet, tak startér lze
jednoduše vyzkoušet pokud máte po ruce 12V. Doporučuji s menším průřezem
kabelu aby případně nedošlo k tvrdému zkratu na aku. To, že startér vysouvá
pastorek a roztočí se, bohužel nezaručuje, že bude plně fungovat ve vozidle.
Pokud má problémy s roztočením motoru, a nejde o mechanickou chybu v motoru,
jde zřejmě o váznoucí samokluzná "ložiska", nebo kontakt uhlíků. Může také
jít o přechodový odpor někde na ukostření, nebo přívodu plusu.
Potíže se startérem a alternátorem, může způsobit špatné ukostření
motoru, zkontrolovat ukostřovací pásy u akumulátoru a u motoru (předpokládám
že s obojím se hýbalo). Ukostření motoru je u silentbloku v levé části
vozu.
Pískání od alternátoru mohou vydávat něcistoty v ložisku (písek, hlína),
je nutné ho opětovně vyčistit a namazat, nebo vyměnit za nové. Nová ložiska
jsou již samomazná a nemažou se dodatečně.
Bowdeny
V autě je asi deset bowdenů a strun, nebo lan v nich tažených. Dva
jsou pro ruční brzdu, další pro plyn a sytič a další dva pro otvírání kapot.
Všechno co bylo pod vodou je potřeba promazat. Starší typ může lehce zreznout,
včetně lanka a začne pak drhnout. Nové bowdeny mají již teflonový vnitřek
a možnost potíží je tím tak značně eliminována. Na mazání je možno použít
olej, nebo wd spray silkal apod. Zárověň s tím je vhodné promazat rovnou
i oba zámky kapot. Vzhledem k tomu, že v této části je vozidlo v podstatě
téměř celé rozebráno je vhodnější např. strunu vyndat a celý bowden
profouknout stlačeným vzduchem a následně dostatečně promazat. Pozdější
opravy se již budou dělat hůře.
Dále je pak použito několik bowdenů u ovládání topení. Vzhledem k tomu,
že palubní desku je nutné také vhodné sundat, topení také tak je jednoduché
i tyto bowdeny prostřiknout olejem, wd...
Další vedení je z převodovky pro tachometr, tady je největší nebezpečí,
protože struna se samozřejmě otáčí. Po demontáži přístrojové desky je možno
ji vysunout do zavazadlového prostoru, počítám s tím že z převodovky je
již vymontovaná, zvednout ji a vyložene prolít olejem až bude vytékat u
převodovky. Taktéž nový typ tohoto bowdenu má teflonový vnitřek a není
potřeba tak razantního řešení.
Motor nejde spustit
Pokud není závada na první pohled patrná, budeme postupovat postupně
po jednotlivých systémech, dokud nenarazíme na něco co je špatně (závad
může být více najednou).
1. Zkontrolujeme vizuelně, zda je zapojeno všechno co má být, elektrika,
palivo, plyn, sytič, voda. Je benzín v nádrži ? Zkusíme načepovat benzín
do karburátoru ručně a start zopakovat.
2. Zkontrolovat palivový systém, odmontujeme hadičku od karburátoru
a ruční pumpou napumpujeme pokud vytéká benzín je to pravděpodobně v pořádku,
pumpa je hnaná od vačky.
3. Je karburátor seřízen tak jak byl předtím (odpočítat zpět otáčky
regulačních šroubů).
4. Zkontrolujeme zapalovací soustavu, nejdříve odpojíme kabel od cívky
k rozdelovači od rozdělovače a přiložíme někam k uzemněné části motoru
(NEDRŽÍME RUKOU, zvláště u favoritu) a při protočení musí být vidět přeskakování
jisker, poté postup opakujeme s kabely k jednotlivým svíčkám. Je rozdělovač
nastaven alespoň na základní předstih ?
5. Zbývá v podstatě mechanická možnost, můžeme zkontrolovat tlaky v
jednotlivých válcích (komprese) je však potřeba specielní k tomu určený
měřák. Pokud se rozebíral řetěz můžeme zkontrolovat jeho nastavení,
je však nutno demontovat opět kryt rozvodů (rozdělovač).
Konečná fáze
Bohužel dá se předpokládat že i přes veškeré úsilí nebude něco fungovat,
nelze popsat všechny stavy, které můžou nastat. Tedy zachovejte chladnou
hlavu, pokud máte nějakého známého který se v dané části vyzná lépe než
vy, přizvěte ho. Pokud ne, pokuste se lokalizovat problém až k jedné dané
součástce nebo části. To lze jednoduše, když si najdete jak je součást
složena a funguje (literatura Andrt, Cedrych). K tomu stačí většinou jen
základní smysly které má každý, zrak, sluch, hmat, případně jednoduché
přístroje. Doktor také nepotřebuje k diagnóze věškeré specializované přístroje.
Další postup je podle možností, buď vyčištění a oprava, nebo zakoupení
součástky nové či na vrakovišti.
Autor článku: Chipmen (Petr Váňa)zobrazit další autorovy články 
upravit článek pro tisk 
|
|
|
![ŠKODA techweb [homepage]](images/skoda_techweb.gif)
