No jo...
Datum: 12.05.2004, 20:16
Od: Jiří Čech

Jak je vidět, kdo chce nějaký výrobek prodat, tak si dokáže přikrášlit jakýkoli výmysl tak, aby tomu každý věřil. Pan Tresner je skutečně zaměstnancem (nebo možná společníkem) firmy Ekolube s.r.o. Brno, která dále přípravky s PTFE a chlórem (Ekolube M 1 je Militec 1 se sníženým obsahem chlóru) prodává, podle mne tribotechnice rozumí daleko lépe než já. Takže každý hájí svoje území, proto se nedivme autorovi článku, že se snaží napravit pošramocenou reputaci uvedených přípravků. K věci – teflon f. DuPont považuje za zcela nevhodný pro použití ve spalovacích motorech všech typů. Teflon jako takový není schopný jakékoli adheze s mastným povrchem v takové míře, aby měl nějaký kladný vliv na provoz motoru. Teflonové částice se buď zachytí ve filtru, protože postupnou tvorbou karbonu s tímto vytváří větší shluky, nebo si sednou na dno olejové vany, kde vytvoří mazlavý kal a tam posečkají do doby, kdy se vana demontuje a vyčistí, protože se velmi obtížně vyplavují. Pokud se dostanou ve větší míře např. do pánví klikové hřídele, naruší tvorbu olejového fimu a klika se zadře, stačí si přečíst komentáře k mému článku, kde se o tom někdo také zmiňuje. Nějaké ostrůvky viditelné pod mikroskopem jsou sice hezká pohádka, ale aby měl povlak teflonu nebo jakékoli jiné látky nějaký kladný vliv na provoz motoru, musí být povlak souvislý a dostatečně pevně přilnutý, ne že se stěhuje z místa na místo. Kromě toho autor článku připouští, že PTFE není zrovna dobrá vysokotlaká látka, tudíž nevím co v motoru dělá, KDYŽ NENÍ DOBRÁ. Teflon asi není přímo korozivní, ale o to jsem se nikdy nepřel, teflon není chlór. Teflon se stává škodlivý v případě vysokých teplot a nikdo mi nevymluví, že teplota okolo 2000°C nepatří mezi vysoké teploty. Žádný pístní systém s běžně používanou sestavou kroužků nezabezpečí to, aby se olej nedostal do spalovacího prostoru kde tyto teploty jsou, a to po dost dlouhou dobu (mohu doložit grafy průběhu teplot spalování). Tak vysoká teplota způsobí spálení kdejaké látky, dezinformace o tom, že PTFE na stěnách je ochlazován stěnou válce je asi natolik průkazná, jako že se ve spalovacím prostoru nespaluje olej – který je také ochlazován stěnou válce. Teflon se používá u jednoho typu převodového oleje pro vysoce zatíženou jednostupňovou průmyslovou převodovku, kde velmi hrubé zrno PTFE má za úkol přesně to, co p. Tresner popisuje – oddělit kovové části v oblasti mezního tření, teflon je zde neustále ve vznosu, olej ale má trochu odlišné složení než běžné převodové oleje. Nejsem si sice přesně jistý, ale výrobcem této speciality je snad Total. Dále – p. Tresner sice tvrdí, že podvodníci jsou ti, kteří mluví o souvislé vrstvě teflonu na povrchu, ale nějak zapomíná na to, že Ekolube (ještě pod názvem Extribo) to tvrdilo také! Dnes sice píší o „nesouvislé vrstvě od 1 do 3 um“, ale ostatní blafy jsou de facto stejné. Pan Tresner zapomněl dodat, že uvedená mikroskopem zjistitelné ostrůvky se dají velmi lehce odstranit, třeba setřít prstem. Na rozdíl od PTFE vytváří Bishopova přísada skutečně souvislou a pod elektronovým mikroskopem dokazatelnou vrstvu čehosi, co skutečně po dobu 12 měsíců funguje. K Bishopovi – p. Tresner má velmi nedostatečné informace o přípravcích Bishop, protože receptura C 350 G se dávno nevyrábí a silně pochybuji vzhledem k době vzniku, že se někdy s tímto přípravkem setkal a co nějaká agentura JPP přinesla, to nelze brát vážně. Otázkou je, jestli uvedené složení patří skutečnému Bishopovi a ne nějaké napodobenině (Slick 50, co se stále prodává, je také něco úplně jiného, než co vytvořil Bishop). Teflon byl skutečně jen v začátcích do přípravku v zanedbatelném množství přidáván a dnes žádný přípravek od Bishopa teflon neobsahuje ani omylem. Právě na této skutečnosti shořeli bývalí společníci, kteří o skladbě Bishopových přísad nevěděli zhola nic – prostě si mysleli, že PTFE je to pravé ořechové a cpali ho tam hlava nehlava. Také je tu jeden problém – pod názvy Bishopových přípravků se prodávalo kdejaké svinstvo do doby, než to americké soudy zarazily, ovšem pančovaný Slick 50 se v Evropě dále prodává bez ohledu na výrok soudu. O obsahu PTFE v přípravcích Ekolube není pochyb, ale pokud by někdo chtěl zjistit obsah PTFE u Bishopa, stačí si přefiltrovat jeho přípravek přes filtrační papír – nezůstane tam nic, na rozdíl od Ekolube a ostatních. Dále popis funkce, že se zvýší tlaky a poklesne spotřeba oleje, což se za krátký čas vytratí – přesně tak se chová přísada s teflonem, tento jev nastane zhruba po ujetí 50 – 100 km, kdy motor na volnoběh je velmi tichý, ale postupem času (a netrvá to zase tak moc dlouho) se hlučnost dostane na původní úroveň. Bishop nic takového netvrdí, tam se mluví o 1500 – 5000 km podle typu motoru atd. Takže házet svoji špínu na druhého není zrovna přesvědčivý důkaz o funkčnosti či nefunkčnosti. Škaredá a stabilní emulze – co si pod termínem „škaredá emulze“ máme představit, že se neleskne jako zrcadlo nebo nevypadá jako Claudia Schiffer? Když nevím o co jde, tak bych nedělal takovéto závěry. Pokud je přípravek nějakou emulzí (což možné je), je na pohled celkem hezký, aspoň co se týká konzistence a barvy. Že se olej během cca 2 500 km zakalí nebo jinak změní barvu je způsobeno rozpuštěním karbonových a lakových úsad, stačí olej vypustit a použít novou náplň (což se doporučuje v případě, že nebyl před tím aplikován odkalovač, který motor z velké části vyčistí). Je také vhodné použít novou dávku přípravku, protože původní se velkým množstvím karbonu vyčerpala a účinek nemusí být dostatečný. K zahuštění oleje v žádném případě nedochází, protože by motor ztrácel výkon, ovšem motory právě po aplikaci Bishopa naopak běží lépe, je možné doložit skutečnými motorovými testy. Pokud by se určitá část látky v oleji špatně rozpouštěla, tvořila by shluky a zacpala by mazací kanály, přípůadně olejový fitr. P. Tresner svoje tvrzení dooporavdy nemyslí vážně, jen si není schopný odvodit (není sám, já to také neumím) skutečné složení a technologický postup výroby, proto si něco vymýšlí podle svých znalostí tribotechnické problematiky. Prostě typický vědecký postup – co nejsme schopni změřit, zvážit, rozřezat, atd., tak to neexistuje. O testování na lokotraktorech ČD bych se na místě p. Tresnera radši nevyjadřoval, výsledek testů nemůže znát, protože testy ještě neskončily! Na rozdíl od p. Tresnera jsem viděl průběžné výsledky těchto testů a nebyl bych si tak jistý tvrzením, že nic nepřinesly, viděl jsem čísla úspor oleje a paliva (ty peníze by mi teda bodly). K osobním zkušenostem – zatím jsem si do své Š 130 LPG dal přípravek do převodovky, která lehčeji řadí a ze „zkušebního“ kopce (Vypich – Motol) na neutrál dosáhnu v průměru o cca 5 km/h vyšší rychlosti. Co se týká motorů, slíbil jsem provést testy na brzdě na svých autech, ale vzhledem k okolnostem a rodinné situaci jsem se k tomu nedostal, nemá cenu něco nalít do motoru a potom bez objektivního měření tvrdit že je to vynikající a kdesi cosi. Ale finále se blíží a snad se brzy nějakého výsledku dočkáte. Ještě co se týká přídavných aditiv do starších konstrukcí olejů – logickou úvahou a ekonomickým propočtem dojdu k závěru, že přídavná aditiva + starý typ oleje nerovná se žádná aditiva + kvalitní moderní olej. Starý typ základového oleje nelze nikdy vylepšit žádným aditivem tak, aby se vyrovnal oleji podle API SJ/CF, jestli si to někdo myslí, chěl bych vidět skutečně provedené motorové testy s takovým olejem. Kromě toho složení olejů amerických a tuzemských je odlišné natolik, že přísady vyvinuté v USA zde nebudou fungovat optimálně, spíše situaci zhorší. Nejsem sice odborník na tribotechniku, ale takový blud nikomu nesbaštím. Dále – držím v ruce letáky k přípravkům Ekolube M-1 a Ekolube Teflon®. K PTFE jsme si už něco řekli. K Ekolube M – 1: jde o Militec 1, který má snížený obsah chlórových uhlovodíků asi na polovinu. Jinak cituji: „Ekolube M – 1 je vyroben na bázi syntetických hydrokarbonů, které se molekulárně váží ke kovovým povrchům. Chemický proces řetězení molekul začíná při teplotě cca 60°C. Jakmile se střetně Ekolube M – 1 s kovovým povrchem, pronikne mikroskopickými póry povrchu i v případě nejmenších tolerancí a oddělí vzájemně tyto povrchy slabou, ale velmi stabilní vrstvou molekul syntetických hydrokarbonů. Ekolube M – 1 působí bez rozdílů na všechny kovové materiály ….. Po proběhnutí reakce se základovým kovem již není Ekolube M – 1 součástí mazacího oleje. Svým charakterem není přísadou do oleje!“ Stejný text s prohozením slov najdete v letáku na Prolong a další chlórové přípravky. Nepřipomíná vám tento text něco, třeba jinými slovy popis funkce Bishopa? Tvrdím stále, že se všichni švindlíři s teflonem, chlórem, sírou, fosforem atd. ispirovali prací Johna Bishopa, kdyby Bishop na trh nic neuvedl, nebyli by žádné jiné přípravky. Poslední perlou byl p. Géza Galán, udajně tuzemský zástupce f. RESTORE International Co., který mne 21. 4. 2004 vyzval na „souboj“ na červnovém Autotecu, že pozve i prezidenta amerického výrobce a prý vynálezce přísad typu CSL dr. Omara Sultana. Na moji kladnou odpověď se zatím nikdo neozval… Na závěr: všechny dříve použité přípravky PTFE a Militec 1, kterými jsem si zničil motor na Š 120 LS, jsem si koupil právě u firmy Extribo, nyní Ekolube s.r.o. Brno. P. Tresner se sice snažil, ale každému soudnému člověku je jasné, že článek jsou docela slušně zpracované dezinformace. Ovšem koho chleba jíš, toho píseň zpívej…