Škoda 200 RS

Nedávno jsem pomáhal kamarádovi vyklízet půdu z důvodu rekonstrukce. Nevěřili byste, co vše lidé skladují. Avšak v celé té přehlídce haraburdí jsem objevil něco cenného, dvě krabice plné motoristických časopisů z let 1974 až 1983, tedy z let, kdy jsem byl ještě na „houbách“ nebo tahal „kačera“. Následovala konfiskace a stěhování do mé garáže. Obsah časopisů je velmi zajímavý, pominu-li články o bezpečnosti silničního provozu a stavu sovětského automobilového průmyslu. Nechybí zde technický popis závodních vozů, průhledové kresby vozů či buggin té doby. Samozřejmostí jsou reportáže ze závodů formule 1, světových i domácích rallye. Pro nadšence, který staví 130 RSko, parádní podklady (smůla pro mne, že skládám Š 130 GL). Bylo by škoda si to nechat jen pro sebe, proto se pokusím vybrat to nejzajímavější pro publikaci na Techwebu. Omluvte však kvalitu fotografií, papír má už něco za sebou.
Příště Škoda 130 RS – okruhová verze

ŠKODA 200 RS – technický popis

Kupé Škoda 200 RS bylo zkonstruováno ve VVZ AZNP Mladá Boleslav pro další zvýšení úrovně automobilového sportu a pro ověření nových konstrukčních prvků, převážně pro automobilové soutěže. Vůz měl konkurovat tehdy suverénním vozům Renault.
V konstrukci vozu je v podstatě zachována základní koncepce současně vyráběného typu Š 120 S Rallye, tj. s poháněcí soustavou vzadu, s motorem za zadní nápravou a s chladičem vpředu. K řešení požadovaných jízdních vlastností bylo použito počítače na několika modelovaných koncepcích podvozku
Výsledkem těchto prací je vůz, jenž má některé změny proti vozu Š 120 S Rallye. Použita byla karoserie kupé Š 110R, byla však podstatně snížena, a to jak ve střeše, tak i v pontonu. Upraveny byly podběhy a blatníky. Je vyrobena z tenčích plechů, některé díly, jako přední víko a střecha, jsou z hliníku, kapota motoru je z laminátu. Součástí nosného systému je ochranný rám, zasahující až do oblasti čelního skla. Sám jsem měl možnost vůz shlédnout v muzeu a co se týče výztuh, je jich na skeletu hodně, hlavně v motorovém prostoru.
Přední náprava je v podstatě sériová, má však prodloužená závěsná ramena a řídicí tyče pro zvětšení rozchodu kol. Zadní náprava má suvná závěsná ramena se šikmými osami kývání, zaručující co nejmenší změnu rozchodu při propérování. Točivý moment se přenáší od rozvodovky ke kolům kloubovými hřídeli. Toto uspořádání dovolilo posunout rozvodovku o 100 mm dopředu a snížit tak zatížení zadní nápravy.
Hnací jednotkou je řadový čtyřválec OHC, s jedním vačkovým hřídelem v hlavě, poháněným ozubeným řemenem. Osazen je dvěma osvědčenými karburátory Weber 45 DCOE. Motor má mazání se suchou klikovou skříní a chladičem oleje. Laděné výfukové svody přímo od hlavy jsou zakončeny tlumičem výfuku nebo holou trubkou přesně naladěné délky. Spojka má talířovou pružinu. Pětistupňová převodovka je ve společné skříni s rozvodovkou vybavenou bržděným diferenciálem.
Provozní brzdy jsou kapalinové dvouokruhové s posilovačem, přední kotoučové s třmeny Girling, zadní bubnové. Kola mají elektronové dělené ráfky 7 x 13“ resp. 10 x 13“. Palivová nádrž na 60l.

Základní technické údaje motoru:
 

Rozměry a hmotnosti:
 
 

Obrázky se po kliknutí zvětší.

Foto: Svět motorů 74-83.