![]() |
||||
|
31. října 2001Český Dakartrošku neobvyklá AOSPřejímka vozidel v okresní nemocnici v Jičíně
Podkrkonošský Dakar je soutěž spíše rodinná a zábavná. V posádkách se
vyskytují děti, psi, kočky a jiná zvěř. Nejde ani tak o to, kdo vyhraje,
ale aby byla sranda. Tímto způsobem se odvíjí i registrace posádek, čeká
se až všichni přijedou a pak se teprve startuje. V našem případě čekáme
na Dana s Markem. Sešlo se nás nakonec čtrnáct posádek. Po krátké rozpravě
se přesouváme na skutečné místo startu, což je parkoviště na kraji Jičína,
kde pojedeme jízdu zručnosti. Ještě před ní nám ale rozdají organizátoři
testy z autoškoly. Naše posádka sice společnými silami dosáhla druhého
nejlepšího výkonu, ale stejně jsme to neudělali. Na jízdě zručnosti jsem
shodil jednu PET láhev, což nám vyneslo 10 trestných bodů. Přátelé s Trabantem
jeli bez chyby s časem o tři vteřiny lepším. Jak je vidět, na autě nezáleží.
Jízda zručnosti mezi PET lahvemi
První etapa byla navigačně jednoduchá, jednoduchý šipkový itinerář s
udáním kilometrových vzdáleností mezi křižovatkami. Do itineráře se ovšem
vloudila chybička a první křižovatka nebyla vzdálena 0,8 km, jak bylo uvedeno,
ale ve skutečnosti jen 0,08 km. Což jsme zjistili právě po ujetí oněch
0,8 km. Jako zkušené závodníky nás to nemohlo rozhodit a vrátili jsme se
na start a první křižovatku projeli po 0,08 km. Během jízdy jsme kromě
standardních průjezdních kontrol potkávali i speciální kontroly, na kterých
bylo nutno plnit různé testy. Při jednom z nich jsme museli vyběhnout po
schodech na hrad vytesaný do skály, tam odpovědět na několik otázek v testu
a správné odpovědi zapsat do jízdního výkazu. Takových podobných testů
bylo několik a dost často jsme odpovídali systémem SAZKA - SPORTKA.
Po první etapě nás čekal aktivní odpočinek. Orientační běh s mapou po
lese (bez buzoly), skládání hlavolamu a speciální "jízda zručnosti".
...z toho máme složit "M" ? Tak takhle to asi nebude...
Speciální jízda zručnosti, naši přátelé s Trabantem, totiž s kolečkem...
Po aktivním odpočinku následuje druhá etapa. Jednoduchý itinerář s průjezdními
body, jede se podle mapy. Prostě pohoda. Krátce po startu druhé etapy potkáváme
v zatáčce (proč zase v zatáčce) škodovku a v ní dědulu s kloboukem na hlavě.
Jel prostředkem silnice. Vážně bych si nerad rozstřelil auto, tak jsem
to strhl na stranu a smykem opustil vozovku. Přistáli jsme na trávníku
asi metr od rybníka...
Vpravo světlezelený rybník brčálník se nachází...
Pohled z vozu do rybníka je vskutku impozantní...
Vozidlo jsme vyprostili vlastními silami, no prostě jsme vyjeli na zpátečku.
Nemusela nás tahat Tatra jako minule. Zbytek etapy už nebyl tak dramatický
a úplně normálně jsme dojeli do cíle. V cíli jsme se bavili s ostatními
posádkami, ve chvíli, kdy jsem se zmínil, že jsme opustili silnici se ozvalo:
"Tak to jste byli vy kdo tam vygumoval tu silnici!" Musel jsem souhlasit,
ano byla to naše práce.
Felda a Trabant v cíli
Cíl byl hospodě. Dobře to vybrali. Tak vynikající guláš jsem snad ještě
nejedl, vesnice má něco do sebe, to se musí nechat. Zatímco jsme se nacpávali,
organizátoři spočítali výsledky a ukázalo se, že ačkoliv na startovní listině
jsme s Vítkem měli jména uvedena správně, podle výsledkové listiny jsem
dojel do cíle s jiným křestním jménem a Vítkovi se během závodu změnilo
příjmení. To nic nemění na tom, že jsme nad očekávání dojeli na 5. místě,
Trabantisti dojeli na třetím. Bodový rozdíl mezi námi byl pouhých 11 bodů!!!
Když uvážím, že na jízdě zručnosti jsem chytil úplně zbytečně 10 trestných
bodů, pokouší se o mě infarkt. Ale co, tady šlo hlavně o srandu a té jsme
si užili kopec. Takže zase za rok otočíme klíčkem v zapalování...
Statistika:
Autor článku: BigBen (Ben Rothbauer)
|
|
|||||||||||||||||||
|
© 1999-2025, Petr Váňa a Insidea Digital s.r.o. Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše. |
||||||||||||||||||||
|
||