Nejhorší je, když se sejdou nejméně dva rýpalové, ze kterých bude alespoň jeden přesvědčen o tom, že musí mít poslední slovo, i když už je to dávno OT. Leckdo se pak nestačí divit, co se nedozví o TVM, B&W, telefonních sluchátkách, hliníkových membránách a diamantových měničích, jenom proto, aby se pisatel předvedl, jaký je v dané problematice king, v tématu, které s původním dotazem souvisí jen okrajově. Moc dobře víte koho z vás se to týká.

Ano, něco málo jsem přečetl, možná jsem se sekl o nějakou tu dekádu, přesný rok si nepamatuju. Pokud víš, kdy Tesla dělala zmíněný reprák s proměnnou činnou plochou, tak nahoď bližší údaj.



To není blbost. Zřejmě jsme opravdu v paralelních dimenzích. Já jsem se dočetl o B&W středotónové membráně, která je z pružného materiálu a při vyšších frekvencích kmitá menši část membrány (vnitřní kruh), při nižších kmitočtech kmitá větší část membrány (plný kruh). Mimochodem, měniče bez závěsu na krajích měla Tesla taky, už před pár desítkami let (záměrně už neuvádím kdy přesně).



Máš na mysli tlumení v exponenciálně se zužující trubicí?



Naprostý souhlas, kvantita není kvalita.



S tou reklamou jsem to myslel obecně, nemířil jsem na B&W konkrétně. Ale opravdu na B&W výrobcích nevidím nic převratného. Kdyby přišli na způsob, jak rozhýbat vzduch bez elektromechanického měniče, to by byl pokrok, to by byla naprosto nová technologie.

Nepér: Já myslím, že to souvisí, bavíme se o kvalitě reprodukce a reproduktorech samotných což s dotazem souvisí. Kdyby jsme tady probírali ovce, tak už je to OT.


fatal: Vysvětli mě prosím pojem proměnná činná plocha membrány? Plocha je dána průměrem reproduktoru a neznám materiál, který by zvětšoval svojí plochu - dle čeho? Jinak činná plocha se většinou bere membrána po začátek závěsu.

To že uprostřed klasický kónusový reproduktor produkuje vyšší kmitočty a na okrajích nižší je snad obecný jev a ne Tvůj výčet funkce. U Bowerse spíš optimalizovali pomocí PC tvar toho středního projektilu, který slouží zároveň jako chladič a zároveň optimalizuje právě ty vyšší frekvence vydávané středem membrány.

Bowers ale žádný závěs nemá, membrána běhá v mezikruží naprosto volně, tím nedochází k pnutí. Zajímá mě, ten repro od Tesly, který tuhle bezzávěsovou technologii pokud pominu ty repro co dáš za okno auta a vydrolí se za dva roky závěs

Vlivem pružnosti a hmotnosti membrány lze docílit stavu, kdy při vyšších kmitočtech kmitá jen část membrány bližší k cívce. Co je činná plocha u klasických repro vím, takto však lze docílit změny činné plochy dle frekvence. Překvapuje mě, že je to pro tebe novinka.



Zajímavé, četl jsem o tom jako o skvělém vynálezu B&W.



Tak to by mě zajímalo, jak udrží membránu na svém místě. Levitace? To repro od Tesly bez vnějších závěsů ti rád ukážu, pokud se mi podaří najít knížku, v níž jsem o něm četl (osobně jsem ho neviděl). S těmi závěsy repro Tesla to bylo horší jen u některých typů (tuším u té pěnové gumy), moje autorepráky dva roky mají a žádný problém není, doma mám bedničky s nahranými třiceti tisíci hodinami a závěsy jsou taky v pohodě.

Máš na mysli tento reprák, nebo nějaký jiný? Protože tady vidím minimálně dva závěsy.

fatal: To snad není pravda, chytáš za slovíčka hezky, vybíráš jen části, ale tohle Tě teda nevyšlo.

V první reakci píšeš, že Tě překvapje, že to nevím (to, že uprostřed membrány se produkují vyšší frekvence a na okraji nižší) což je jak znova opakuju obecný jev a ne nějaká proměnná činná plocha a

v druhém cituješ mě, kde to přesně popisuju To už je i na mě moc... a asi neumíš číst.

Reprák myslím stejný a MEMBRÁNA u něj NEMÁ ŽÁDNÝ ZÁVĚS. Uprostřed je středový projektil napavno spojený s magnetem, který se nepohybuje a membrána běhá kolen něj a na okraji je membrána oříznutá a uložená volně v koši. Aby to nikde nedrhlo, tak je tam speciální pěna, která ale nijak membránu nebrzdí, tudíš neohýbá a nedeformuje. V tom je to převratné. Co se týče spodku, tak tam je klasicky středící vlnovec a ten známo jen středí přesně former s cívkou do mezery, jinou funkci tam nemá. Tak a teď mě zajímá, kdy vidíš ty dva závěsy?

Jasně, hele, tak já tomu teda taky moc nerozumim ale jako správný rýpal musím ke všemu něco mít:
Když je to napevno, jakto, že to hraje?
První závěs je ten středící hajzl a druhým středícím prvkem je ta pěna ne?
Jo a jdou tyhle repráky do felície, když to nemá závěsy, neošoupe se former o magnet? Jo von je tam vlastně napevno, aha...
A jaká nadmořská výška je ideální pro chov stáda ovcí?

Ty wole former, napevno je ta středová špička - neboli projektil. Nevím proč jsem napsal former, asi už jsem myslel dopředu na former s cívkou jak píšu dál.

Jen tak mimochodem, podívej se na příspěvek z 30.9.08, 10:25 tam už o projektilu píšu, takže jsem se opravdu jen upsal, aby v tom zas někdo nehledal to, že jsem to nevěděl. Jinak ta pěna částečně středění taky dělá, ale není spojena s membránu. V tom je ten fígl, membrána nemá na krajích parazitní rezonance. Ovce, tomu nerozumím, to musíš za Samantusem

S tebou se fakt nedá normálně domluvit, to snad není možné. Nechytám za slovíčka a vybírám jen části tvých reakcí, aby výsledný příspěvek nebyl přes celou obrazovku. Takže se to pokusím upřesnit...

V první reakci jsem psal o reproduktorech s proměnnou činnou plochou, ne o obyčejných reproduktorech, které vyzařují vyšší kmitočty středem kvůli obecnému jevu, takže znova: Překvapuje mě, že reproduktor s proměnnou činnou plochou je pro tebe novinka.

Je to jasné?

V druhé reakci jsem naznačil na co reaguji a napsal jsem, že jsem o proměnné činné ploše středotónového měniče B&W četl jako o skvělém vynálezu.

Je to jasné?

Proč se ptáš, kde vidím ty dva závěsy, když je vidíš i ty a dokonce je oba popisuješ? Vnější je možná z pěny, ale stále je to závěs, který se stará o vedení membrány. Píšeš, že je membrána uložená volně v koši a zároveň uvádíš, že je tam speciální pěna. Co je to za kecy? Vždyť si sám odporuješ! K druhému závěsu jen malá poznámka, stará se i o středění v rámci pohybu.

Tak co napíšeš teď? Zase že neumím číst, nebo že nevím nic o audiu, nebo že bych si měl něco přečíst?

fatal: Co to blábolíš? Pokud máš něco takového podloženo, tak mě prosím uveď odkaz na seriózní článek o proměnné činné ploše membrány, můj google to nenašel a já to opravdu neznám.

Co se týče závěsu, tak jsem to snad vysvětlil jasně. Membrána NENÍ zavěšena po okraji ke koši. Závěs je dle mě něco, co tu membránu drží, tohle jí nedrží, kdyby tam nebyl magnet a středící membrána, tak vypadne ven. A co se týče středící membrány, tak to rozhodně není závěs membrány, ale středění formeru s cívkou.

Hele, ale takovej reprák se musí dávat blbě do ozvučnice, když je mezi membránou a krajem koše díra ne? Nefouká to? Nebo to hraje jenom nějaký středy?

Nepér: Je to středotónový měnič, tam žádný velký zdvih není. U středobass a nebo basového měniče nic takového samozřejmě udělat nejde.

Jen mě zajímá, kdy to dělala Tesla, když je to patent Bowers Wilkins a co je to ta proměnná činná plocha membrány?

Docházejí ti znalosti tak opět nastupují urážky?



Naprosto, nejprve napíšeš, že to nemá žádný závěs, pak že je membrána volně v koši, pak že je okolo membrány pěna, pak že ta pěna dělá středění, pak že ta pěna membránu nedrží. A pak se to snažíš zachránit slovíčkařením se středící membránou formeru.

To víš, že fouká, proto se od repráků bez vnějšího závěsu upustilo.

Mě znalosti? Já čekám na Tvé odpovědi na konkrétní otázky, to Ty si hraješ se slovíčkama a převracíš co jsem napsal. Sama firma to má patentováno co by repro bez závěsu membrány a já jsem to jen popsal vlastníma slovama jak to je. Membrána je prostě bez závěsu, není pevně spojená/přilepená ke koši reproduktoru a za tím si stojím, byť tady budeš slovíčkařit jak chceš. Ale čekám na odpovědi.