ABS (funkce, popis)
Rubrika: Brzdy
Publikován: 12. srpna 2003
Na techwebu se rozjela docela zajímavá debata o tom, kdo to do koho lépe napálí, jestli ten bez, nebo ten s ABS. Podle komentá?? soudím, že toho návšt?vníci o ABS mnoho neví a tak se budu snažit vytáhnout n?co z pam?ti a trošku osv?tlit problém. Je možné, že n?které detaily z historie nebudou zcela p?esné, ale o to zde ani tak nejde. Popis ABS systém? bude uvád?n hlavn? pro osobní vozidla se ?ty?mi koly.
V?tšina informací o ABS systémech, které jsem m?l shromážd?né, vzala za své p?i zate?ení st?echou do kufr?, kde jsem m?l v?tšinu starších odborných ?asopis? a další literatury uskladn?né, tyto zplesniv?ly a byly tak nenávratn? ztraceny. Od té doby jsem ekvivalentní informace již nezískal a tak píši to, co si pamatuji.
Myšlenka ABS (anti block system) byla patentována už na za?átku
dvacátého století, tedy op?t (jako mnoho dalších dnešních „výk?ik? hi-tech“)
nic nového. ABS se poprvé v praxi objevilo v letecké doprav?, kdy vyvstal
požadavek na kontrolu brzd?ní p?i p?istávání u ?ím dál tím v?tších letoun?.
První za?ízení byla neskute?n? drahá, což ovšem v gigantické cen? letadla
nem?lo žádný význam, prvo?adým požadavkem byla bezpe?nost. S pokra?ující
integrací elektronických sou?ástek se cena snižovala natolik, že bylo možné
toto za?ízení použít u nejdražších model? automobil?, p?ípadn? u nákladních
vozidel, p?epravujících nebezpe?ný náklad (cisterny atd.). Dnes se díky
použití levných mikroprocesor? a velké sériovosti dosáhlo nízké ceny celého
systému, takže je možná montáž za p?ijatelný peníz i do auta nejnižších
t?íd.
Každopádn? má každé vozidlo normální brzdovou soustavu, která umožní
zabrzd?ní vozidla úpln? stejn?, jakou u vozidla ABS nevybaveným. ABS se
systém p?ídavný a jeho porucha nesmí vést k narušení funkce brzdové soustavy.
D?vod použití ABS:
ABS má za úkol zabezpe?it p?i brzd?ní to, aby se kolo docela nezablokovalo.
Kolo má nejvyšší brzdný ú?inek tehdy, kdy je jeho skluz asi 15%, tzn. že
se otá?í o tuto hodnotu pomaleji, než by odpovídalo normálnímu odvalování.
Mluvíme o kritickém brzd?ní, skluz znamená vždy vysoké t?ení a tedy nadm?rné
opot?ebení pneumatiky. Dále – zablokované kolo je ne?iditelné, pohybuje
se setrva?ností posledním udaným sm?rem, neboli sm?rem, kterým se pohybovalo
v okamžiku zablokování, vozidlo nereaguje na pohyby volantem. Pokud brzdíme
do zatá?ky, vozidlo po zablokování opustí sm?r pohybu po te?n?, což známe
z fyziky. Po zablokování kola se za?ne materiál pneumatiky v míst? dotyku
s vozovkou p?eh?ívat a obrušovat, obroušený materiál p?sobí mezi kolem
a vozovkou stejn? jako kuli?ky v ložisku, vysoká teplota pneumatiky ve
stykovém míst? dále sníží p?ilnavost a proto zablokované kolo má vždy menší
sou?initel t?ení, než kolo otá?ející se. Sou?initel t?ení mezi pneumatikou
a vozovkou je nejvyšší asi p?i skluzu 15%, kdy se kombinuje klasické t?ení
pneumatiky a vozovky, vysoký odpor p?i obrušování materiálu, jeho „odplavování“
otá?ením kola a sm?rové vedení. Pokud dokážeme udržet uvedený skluz, je
auto normáln? ?iditelné a zárove? brzdí maximální možnou silou, které je
systém pneumatika – vozovka p?enést. Na suchu se do situace zablokovaného
kola dostáváme z?ídka, ale za mokra a jinak snížené adheze je zablokování
kol velmi ?astým jevem a bez pomocného systému nesta?í ?idi? v?as brzdný
ú?inek korigovat (což bývá také dáno mnohaletými ?idi?skými zkušenostmi).
Každopádn? i sebezkušen?jší ?idi? není schopný správn? a hlavn? rychle
zablokování kol odstranit, vždy je korekce brzd?ní spojena s velmi dlouhými
?asovými prodlevami, které ne vždy vedou ke kýženému cíli. Pokud se vám
stane, že zablokujete v?tšinu kol na vozidle, vozidlo se rozto?í podle
p?sobení adheze pod jednotlivými koly a pokud nejsou ve sm?ru jízdy dostate?n?
velké únikové zóny, ozve se rána jako z d?la…
ABS je velmi užite?né p?i brzd?ní na vozovce s rozdílnou adhezí
pro levou a pravou stranu vozidla, kdy zabrzd?ní znamená okamžité zablokování
kol na jedné stran? vozidla, veškerá brzdná síla se soust?edí na stran?
druhé a vlivem výslednice sil dojde k oto?ení vozidla na stranu kol s vyšší
adhezí. Toto je ?astý jev v zim?, kdy není vždy vozovka dostate?n? o?išt?na
od zbytk? sn?hu, nebo na kraji p?es noc zamrzá voda z tajícího sn?hu. Protože
je ?asto namrzlá pravá strana, auto se tedy sto?í doleva pod p?ijížd?jící
Tatru s pískem…
Všechny p?ídavné systémy, jako ABS, ASR, MSR, EDS, ESP a další
mají za úkol umožnit pr?m?rným ?idi??m bezpe?n?jší jízdu. V dnešním hustém
provozu mají tyto systémy ur?it? svoje místo. Ne každý je ?idi?ský talent
a jak sami jist? víte, na silnicích se pohybuje více ?idi?ských kopyt,
než talentovaných ?idi??. Možná se to n?komu z vás nebude líbit, ale kdo
n?kdy jel nap?. s ESP, tak poznal významný rozdíl mezi vozidlem s ESP a
bez ESP. Tento systém se aktivuje v kritických situacích, kdy pomáhá ?idi?i
udržet auto ve stop? a skute?n? i velmi zkušení ?idi?i ocenili jeho p?ínos.
Jak to obecn? funguje:
Pr?kopníkem vývoje ABS byla firma Bosch, název ABS by (jestli si to
dob?e vzpomínám) m?la mít patentován, je to její ochranná známka a tak
pokud máte na voze nebo v dokladech napsáno ABS, m?lo by jít o systém Bosch,
nebo i o systém jiné firmy, vytvo?ený na „platform?“ Bosche a s jeho souhlasem
(v?tšinou licence). Pro zjednodušení budu dále všechny systémy ozna?ovat
ABS, i když to není správné.
Bosch se zam??il na nejkvalitn?jší systémy, kdy každé kolo má sv?j
?ídící systém, pro osobní automobil jsou tedy zapot?ebí ?ty?i kanály. Toto
?ešení bylo ale drahé a bránilo v?tšímu rozší?ení do nižších cenových kategorií
vozidel. (Bosch ovšem vyrábí i jednodušší dvoukanálové varianty pro vozidla
nižších kategorií.) Proto se snažilo mnoho jiných firem protiblokovací
systém upravit na levn?jší variantu, kdy byl systém jen dvoukanálový, kdy
jeden kanál ?ídil pouze p?ední a druhý kanál zadní kola. Dalším typem byl
dvoukanálový systém, který hlídal pouze kola p?ední, zadní byly ponechány
osudu. Jiný typ zase reguluje dv?ma kanály všechna ?ty?i kola, jejichž
brzdové soustavy jsou propojeny diagonáln? (LP + PZ, PP + LZ). Posledním
známým typem je britské hydraulickomechanické za?ízení, které má dva kanály,
které regulují brzdy diagonáln? propojených kol. Jsou i další typy, které
n?jak kombinují výše uvedené. Všechny systémy byly n?jak funk?ní, ovšem
?ty?kanálový systém je z hlediska funkce absolutn? bezkonkuren?ní. Díky
snížení ceny se v sou?asnosti nic jiného prakticky nepoužívá, aspo? mi
to není známo. Dnešní systémy ABS jsou rozm?rov? relativn? malá za?ízení,
vše je integrováno do jednoho celku a tak nep?ináší p?i zástavb? do vozidla
zásadn?jší problém.
Princip ?innosti je asi následující: Systém má vlastní tlakové
?erpadlo a zásobník tlakové kapaliny (pln?ný dusíkem), kteréžto jsou schopné
dodat pat?i?né množství brzdové kapaliny ur?itého tlaku, která se podílí
na práci systému. Každé kolo má sníma?, který vyhodnocuje jeho otá?ení.
V?tšinou jde o n?jaké ?ídící kole?ko s otvory a Hall?v sníma?, reagující
na pohyb tohoto kole?ka. Jakmile se pohyb kola po sešlápnutí brzdového
pedálu zpomaluje nadkritickou rychlostí nebo se dokonce zastaví, elektronika
situaci vyhodnotí a kolo pomocí speciálního ventilu odbrzdí. Kolo se tedy
za?ne otá?et, ale protože je dále stisknutý pedál brzdy, druhý ventil pustí
tlakovou kapalinu do brzdy a kolo op?t za?ne brzdit. P?i op?tovném zablokování
se d?j opakuje, a to klidn? 10x za sekundu, n?kdy dokonce ješt? rychleji.
(Podle toho, jak se poda?í zvládnout rychlost odbrz?ování a zabrz?ování
kola, je systém provozn? ú?inn?jší.) Takto kolo neustále kmitá n?kde okolo
hodnoty 15% skluzu, ideální konstantní hodnoty ale vzhledem k prom?nlivosti
adhezních podmínek dosáhnout nelze. P?i poklesu rychlosti vozidla pod 15
km/h se ABS odpojí, jinak by nebylo možné vozidlo úpln? zastavit. (Problém
ideální funkce ABS je v pružnosti hydraulického systému brzd, uvoln?ní
a zabrzd?ní kola nastává vždy s ur?itým zpožd?ním, které negativn? ovliv?uje
rychlost regulace. U vzduchových brzd jsou podmínky ješt? horší.)
?ídící elektronika má mnoho variant, které se liší podle použité konstrukce
brzdových okruh? atd. a je celkem dost t?žké zde popisovat všechny varianty
(navíc je ani všechny neznám) a stejn? si myslím, že to nikomu k ni?emu
nebude, protože do ABS stejn? nesmí nijak zasahovat. Jestli si to dob?e
pamatuji, tak bylo p?edepsáno, že elektronika musela mít t?i systémy: první
dva byly pracovní a navíc zcela totožné a d?laly totéž, t?etí hlídal, jestli
jsou výstupy z obou systém? shodné a pokud našel významn?jší odchylku mezi
nimi, vyhodnotil to jako poruchu systému a celé ABS vypnul, krom? toho
rozsvítil kontrolku na p?ístrojové desce pro informaci ?idi?e. Brzdy fungují
normáln? dále, ale již bez ABS. Celá tato sranda m?la jeden ú?el – kontrolu
bezvadné funk?nosti ABS a zajistit informaci pro ?idi?e, že ABS není funk?ní,
aby s tím po?ítal a také nechal systém opravit. Brzdový systém je považován
za nejd?ležit?jší systém aktivní bezpe?nosti a podle toho se vše musí ?ídit.
Bylo totiž nebezpe?í, že systém n?co špatn? vyhodnotí a nesprávn? zasáhne
do brzd?ní, což m?že mít katastrofální následky.
Problémem všech typ? ABS je trvalý pohon obou náprav (4x4), kdy se
jednotlivé síly p?enášejí mezi všemi ?ty?mi koly p?es hnací h?ídele, ABS
to nevy?eší a tak se d?lají konstruk?ní úpravy v pohonu, aby se funkce
ABS neovliv?ovala.
Systém ?ty?kanálový (nebo vícekanálový pro nákladní vozidla a autobusy s více nápravami):
Systém hlídá každé kolo bez ohledu na stav kola jiného, je to nejdokonalejší
?ešení. (U nákladních aut p?epravujících nebezpe?né náklady a cisteren
je ABS dokonce zákonem p?edepsán, totéž platí i pro autobusy. U t?chto
vozidel s pneumatickými brzdami se nepoužívá zásobník tlaku s ?erpadlem
kapaliny, využívá se tlakového vzduchu v systému vzduchových brzd. O tyto
sou?ásti je systém jednodušší.)
Všechny ostatní „mén?kanálové“ systémy nedosahují technických parametr?
tohoto systému. U tohoto systému je možné bez problému použít další parádi?ky,
jako protiprokluzové systémy ASR, stabiliza?ní systém ESP atd., kde se
využijí sníma?e na všech kolech a systém ovládání brzd. Systém EDS uleh?uje
rozjezd na kluzké vozovce, kdy p?ibrzd?ním protá?ejícího se kola supluje
samosvorný diferenciál. Bez namontovaného ABS by bylo velmi drahou záležitostí
tyto p?ídavné systémy použít, protože používají prakticky všechny mechanické
systémy obsažené v ABS a tak se pouze doplní p?íslušná elektronika a n?jaká
další ?idla.
Systémy dvoukanálové, regulující brzdy jednotlivých náprav:
Jestli mne pam?? neklame, vyvíjelo se to a používalo hlavn? v Japonsku, n?jaká auta s tímto systémem se prodávala i v Evrop?. M?lo to také svoje ozna?ení, ale už mi pam?? neslouží. Systém pro p?ední kola reagoval na zablokování prvního kola, tedy odbrzdil i kolo ješt? nezablokované. Systém zadních kol odbrz?oval ob? zadní kola až po zablokování kola druhého, mohlo tedy dojít ke zablokování jednoho kola bez zásahu systému. Systém sice nem?l tak dobré vlastnosti jako ?ty?kanálová soustava, ale na druhé stran? byl levn?jší. Každopádn? odbrz?ování obou p?edních kol vedlo k prodloužení brzdné dráhy.
Systém dvoukanálový, regulující pouze kola p?ední:
Je to o?esaný systém ?ty?kanálový, používá se pouze kontrola brzd?ní p?edních kol, má tedy jen dva kanály. Zadní kola jsou ponechána osudu, používá se pouze zát?žový regulátor tlaku, který p?i odleh?ení omezuje tlak v brzdách zadních kol. Nezabrání se zablokování zadních kol absolutn?, ale v?tšinou zablokovaná zadní kola jsou nebezpe?ná mén?, než kola p?ední. Systém je levn?jší, ovšem dnes se už prakticky do nových vozidel nepoužívá. P?ínosem bylo aspo? to, že auto bylo p?i intenzivním brzd?ní lépe ?iditelné.
Systém dvoukanálový, regulující diagonáln? zapojené brzdové okruhy všech kol:
Vylepšený p?edchozí systém, který velmi dob?e funguje zejména p?i brzd?ní
v zatá?kách. Je velmi vhodný pro vozidla s p?edním náhonem, kde je velké
zatížení brzdnými silami u p?edních kol, zatímco zadní kola takové síly
nep?enášejí. Kontroluje se zablokování pouze p?edních kol, odblokování
jednoho p?edního kola má za následek snížení brzdného tlaku u diagonáln?
propojeného zadního kola (i když zablokované není). P?edstavme si pr?jezd
pravoto?ivou zatá?kou: LP kolo je nejvíce zatíženo, podobn? je na tom LZ
kolo (záleží na umíst?ní motoru), PP kolo je odleh?eno, PZ také. P?i intenzivním
brzd?ní se ješt? více zatíží LP kolo a PZ se siln? odleh?í, dejme tomu,
že dojde k zablokování PP kola (je odleh?ené a tak se zablokuje d?íve,
než LP kolo), odblokování sníží tlak i v LZ kole, které je také zatíženo
více a jeho zablokování by m?lo za následek nekontrolovatelné vybo?ení
zád? ven ze zatá?ky. Zablokování PZ kola není tak kritické, protože je
výrazn?ji odleh?eno a p?íliš se na p?enosu sil nepodílí. Z popisu je jasné,
že je to lepší ?ešení, než p?edcházející systém bez kontroly brzd?ní zadních
kol, protože jaksi omezuje blokování zadních kol i p?i jízd? na rovin?,
ale op?t m?že mít za následek prodloužení brzdné dráhy, protože není vyvolán
maximální brzdný ú?inek na zadních kolech. Brzdná dráha je ale kratší,
než v p?ípad? dvoukanálového systému pro jednotlivé nápravy. U tohoto systému
je d?ležité mít brzdy p?ední a zadní nápravy navzájem dob?e vyvážené, uleh?í
to antibloku práci.
Tento systém má modifikaci, okruhy jsou sice op?t zapojené diagonáln?,
ale systém sleduje stav všech ?ty? kol. P?ední kola jsou regulována samostatn?,
ob? zadní kola jsou ale ?ízena na první kolo, které se dostává do blokace.
Navíc se tam využívá i zát?žový omezova? tlaku.
Systém hydraulickomechanický dvoukanálový, regulující diagonáln? zapojené brzdové okruhy všech kol:
Tento systém vznikl n?kdy v polovin? osmdesátých let a je zvláštní tím, že nemá elektroniku ani žádné sníma?e, tudíž je levný a že se také nikde nepoužívá (aspo? mi není známo, že by se na n?jaká vozidla montoval, ale možná se mýlím). Jeho princip je stejný jako u p?edchozího typu. Nejv?tším rozdílem je mechanické ovládání systému. Na každém p?edním kole je p?ídavný ?len, který je tvo?en rota?ním závažím, p?ipojeným k regulátoru tlaku p?es kuli?kovou pojistku, známou nap?íklad z momentového klí?e. Za jízdy se závaží otá?í souhlasn? s kolem, p?i brzd?ní se p?i p?ekro?ení ur?itého zpožd?ní závaží „utrhne“ z kuli?kové pojistky a rozdíl v úhlu nato?ení závaží a kola vytvo?í pro regula?ní ventil impulz k akci. Jakmile se kolo op?t rozto?í, závaží se pomocí pružiny a zanikajícího rozdílu v p?sobících silách zase vrátí do p?vodní polohy a kolo op?t za?ne brzdit. P?i op?tovném zablokování kola se cyklus opakuje. Z d?vodu zna?ných hmotností ak?ních ?len? nem?že být tento systém tak rychlý a dokonalý jako systémy elektronické, ale p?i zkouškách vypadaly výsledky velmi slibn? a vážn? se po?ítalo s p?ípadnou montáží do Favorita (ovšem za p?íplatek, že ano). Výhodou je absence jakékoliv elektroniky, nevýhodou zvýšení hmotnosti neodpružených hmot (které by zase postupným vývojem systému mohlo poklesnout na p?ijatelnou mez) a hlavn? nep?ítomnost sníma?? otá?ek kol znemož?uje montáž dalších systém?, jako ASR, ESP atd. Zástavba do vozidla m?že být v mnoha p?ípadech jednodušší, než zástavba elektronického ABS. Diagnostika a opravy jsou možné i v servisech s menším vybavením, jde pouze o dodržení p?edepsaného momentu kuli?kové pojistky pro aktivaci systému.
Dvoukanálové systémy nejsou už z principu schopné optimáln? reagovat na momentální podmínky u všech kol, více zatížené p?ední kolo se nap?. ješt? nezablokuje, ale odleh?ené zadní ano.
Podle popisu jednotlivých typ? je už každému jasné, že u levn?jších typ? vozidel, kde se používají dvoukanálové systémy, m?že dojít v jistých situacích k prodloužení brzdné dráhy proti brzdovému systému bez ABS. Každopádn? tak jako tak i tyto systémy musí spl?ovat maximáln? možnou brzdnou dráhu, p?edepsanou p?íslušným p?edpisem. Ovšem každý metr dobrý a p?i brzd?ní to platí dvojnásobn?.
N?co se mluví o tom, že od roku 2005 by m?la být všechna nov? uvád?ná
vozidla do provozu vybavena ABS. Jestli je to pravda ale p?esn? nevím,
legislativu zase tak pe?liv? nesleduji. Pokud je ale jakékoli vozidlo vybaveno
ABS, nesmí se v provozu vypínat, proto nemá žádný vn?jší vypína?. Vozidlo
je totiž s ABS schváleno do provozu a tak absence jeho ?innosti odporuje
p?edpis?m. ABS stejn? jako bezpe?nostní pásy a airbagy pat?í mezi za?ízení,
které zaru?ují ur?itý stupe? aktivní a pasivní bezpe?nosti a tudíž jejich
nepoužití není dovoleno.
Co je k ideální funkci ABS zapot?ebí:
Krom? perfektního stavu systému ABS se všemi sníma?i to jsou každopádn?
vhodné pneumatiky. Protože výsledný pr?b?h sil na b?hounu pneumatiky je
p?i maximálním brzd?ní bez a s ABS rozdílný, musí se tomu p?izp?sobit i
konstrukce plášt?. Kdo tedy má vozidlo vybavené ABS, musí se p?i koupi
zajímat o to, jestli tato pneumatika ABS „umí“. Pneumatika konstruovaná
pro ABS naopak v kritických situacích h??e brzdí u vozidel bez tohoto systému.
Práv? kolikrát nevhodné typy pneumatik degradují vlastnosti ABS a ?idi?i
jsou potom z p?ítomnosti ABS ve vozidle dost roztrp?ení. Dalším d?ležitým
prvkem jsou bezvadné tlumi?e, p?i aktivaci ABS m?že dojít k rozkmitání
celého systému pneu – tlumi? – brzda a výsledkem m?že být nekontrolovatelný
pohyb vozidla a velmi zna?né prodloužení brzdné dráhy (kola totiž za?nou
nadskakovat, tlumi? je neudrží na vozovce a pokud není mezi pneu a vozovkou
kontakt, neubrzdíme nic, ale to platí i pro normální vozidla). P?ed nákupem
si projd?te internetové stránky výrobce, kde se u každého typu udává vhodnost
použití pro ABS a podle toho vybírejte. N?které typy pneumatik jsou „obojživelné“
– jsou ur?eny pro vozidla bez i s ABS, neustále jich p?ibývá. Výrobci pneumatik
tímto ?eší problém nesprávného použití a také zvýšení prodeje, kdy se zákazník
nemusí o tento problém zajímat. Jestli uvedenou informaci na webu nenajdete,
kontaktujte p?ímo výrobce nebo oficiálního dovozce. Testy pneumatik v odborných
?asopisech (Mladá Fronta Dnes není odborné periodikum) leccos o brzdné
dráze napoví, p?estože se ?asto výsledky z r?zných zdroj? liší.
V pneuservisech o tomto problému ?asto nev?dí, sice jsou to sice
šikovní chlapi na práci a vym?nit, zalepit, vyvážit atd. pneumatiku um?jí
skv?le, ale na druhé stran? jejich znalosti technického charakteru nebývají
zrovna osl?ující. Ob?as se najde n?jaká sv?tlá výjimka, ale skute?n? jen
ob?as. Pro n? je d?ležit?jší to, která firma jim dá na pneumatiky v?tší
rabat.
Jak je to s citlivostí ABS:
Všechny ABS jsou vlastn? citlivé zhruba stejn?, je to dáno jejich
principem ?innosti. Pokud se n?komu zdá, že nap?. Octavia má ABS velmi
citlivé, je to dáno velmi ú?innými brzdami, které se mají snahu blokovat
už p?i malé ztrát? adheze, proto ABS zasahuje d?íve, než u vozidel jiných.
Nic se totiž na ABS se?ídit jinak nedá, jakmile se kolo zablokuje, uvede
se systém do ?innosti bez ohledu na to, v jakém aut? je namontován. Aktivace
se ?idi?i ohlásí slyšitelným rychlým boucháním a rázy zespodu do pedálu
brzdy, pedál vám tlu?e do chodidla. Toto bouchání je zcela v po?ádku, je
zapot?ebí si na to zvyknout (neleknout se) a dokázat vyhodnotit, jestli
je vhodné ubrat na síle brzd?ní (p?i mírném p?ibrz?ování ?asto kola odskakují
na nerovnostech a ABS se zbyte?n? aktivuje), nebo brzdit naplno dále. ?idi?
se velmi ?asto bouchání lekne, protože jeho charakter vypadá jako n?jaká
porucha vozidla a hlavn? první seznámení s prací ABS na jeho vnímání situace
m?že mít dost negativní vliv (už jsem vid?l n?kolik lidí, kte?í p?ijeli
do servisu reklamovat brzdovou soustavu po první aktivaci systému). U ABS
je p?i jeho aktivaci nevhodné použít p?erušované brzd?ní, výrazn? se prodlouží
brzdná dráha.
Brzdový asistent:
Je to jakýsi posilova? posilova?e, ozna?uje se MBA apod., podle
konstruk?ního provedení. Na posilova?i brzdného ú?inku je p?ídavný ventil,
který má za úkol v krizové situaci vytvo?it maximální možnou brzdnou sílu.
Za?ízení je ?ízeno elektronikou, která ovládá bu? n?jaký elektromechanický
ventil, nebo elektrohydraulický ventil, záleží na konkrétní konstrukci
brzdové soustavy a ABS. Výsledný efekt je ale stejný. Rozsáhlými testy
p?išli u Mercedesu na to, že v?tšina ?idi?? sice dokáže zareagovat relativn?
rychle, ale nevyvolá dostate?nou sílu na brzdovém pedálu a tak zbyte?n?
prodlouží brzdnou dráhu. Elektronické za?ízení, které sleduje rychlost
sešlápnutí brzdového pedálu a jeho zdvih, vyhodnotí ur?ité hodnoty jako
kritické a otev?e p?ídavný ventil na posilova?i brzdného ú?inku, tím se
vytvo?í maximální p?etlak na správn? stran? membrány a tím i síla na píst
v brzdovém válci. Je jasné, že toto za?ízení nem?že pracovat bez sou?innosti
s ABS, všechna kola by se okamžit? zablokovala. P?i testech i v praxi se
ukázalo, že brzdná dráha m?že být až o jednu t?etinu kratší, což je jist?
nezanedbatelná hodnota. Už se mi to n?kolikrát aktivovalo a mohu vám ?íci,
že zpožd?ní vozidla je impozantní, samovolné „propadnutí“ brzdového pedálu
i za chodu motoru je také nová zkušenost (pedál se chová stejn?, jako když
p?i zastaveném motoru vy?erpáte podtlak n?kolikerým sešlápnutím pedálu
brzdy a potom p?i sešlápnutém pedálu nastartujete motor). Nezáleží ani
tak na velikosti sešlápnutí, ale na rychlosti pohybu pedálu, i malé sešlápnutí
vyšší rychlostí s vaším t?lem provede hezké trhnutí vp?ed.
Brzdy u Octavie:
Dlouholeté úsp?šné odbytišt? škodovek Finsko si Octavii p?i uvedení
na trh d?kladn? otestovalo a byli tam velmi p?ekvapeni výkonem brzd. Jejich
záv?r jde shrnout takto: „Velikost zpožd?ní vozidla je vysoce nadpr?m?rná
a ve své t?íd? nemá obdobu, nemá obdobu tém?? absolutn?. Naposledy takové
hodnoty zpožd?ní nam??ili p?ed lety u Porsche, které je ale svými brzdami
pov?stné.“ Takže pokud si k tomu p?ipo?ítáte dobré pneumatiky a brzdového
asistenta a pokud se za ní nedržíte v p?íslušné vzdálenosti, „tak jste
tam ani nemrknete“. Zatím se mi díky znalosti ú?innosti brzd Octavie nepoda?ilo
žádnou zezadu „pobozkat“, jen mám obavu, aby se n?kdy n?kdo nepodíval do
mého kufru. V autoškole nám vtloukali do hlavy, že minimální bezpe?ná vzdálenost
je „2 sekundy“, což za vyšších rychlostí odpovídá desítkám metr?. Za mokra
a jinak snížené adheze máme tyto hodnoty násobit minimáln? 2 a vícekrát.
Pokud jste p?íliš blízko, reak?ní doba a prodleva náb?hu brzdového ú?inku
má za následek prakticky náraz v plné rychlosti. V takovém p?ípad? m?žete
mít deset brzdových asistent? a patnáct ABS a nebude to nic platné.
Nezapomínejte na hmotnost vozidla, naložený kombík nezastaví
tak rychle, jako prázdný miniv?z (lehký Favorit zastaví d?íve, než t?žší
Felicie). Totéž platí i pro jízdu s p?ív?sem, omezení hmotnosti nebrzd?ných
i brzd?ných p?ív?s? není proto, že by to auto neutáhlo, ale pro maximální
zatížení brzdové soustavy. Brzd?ný p?ív?s je také švindl, pro aktivaci
nájezdové brzdy se musí vytvo?it tlak mezi p?ív?sem a vozidlem, který zhruba
odpovídá síle, kterou vytvo?í nebrzd?ný p?ív?s. Také brzd?ní z prudkého
kopce u p?edních náhon? je pro p?ední brzdy ?asto ne?ešitelný problém,
vysoké zatížení p?ední nápravy už v základu se ješt? sklonem vozovky násobí
a tak kotou?e rozžhavené do ?ervena nejsou zvláštností (kdo p?ejížd?l n?kdy
Alpy, tak to moc dob?e zná). Takový kotou? toho moc neubrzdí. Navíc p?ipojený
obytný p?ív?s… Takže jezd?te s rozmyslem a snad nikdo z vás nebude ABS
nikdy pot?ebovat.
Jak na to bez ABS:
Hezky se to píše, h??e provádí. Nejhorším p?ípadem je kritické
brzd?ní, kdy se blížíme k n?jaké p?ekážce a není možnost ji objet. První
sešlápnutí pedálu je v?tšinou panické, ?lov?k na to dupne p?íliš a kola
se zablokují, auto se za?ne stá?et na jednu stranu. Pom?že okamžité uvoln?ní
pedálu a op?tovné sešlápnutí s menší silou a spíše plynulejším zp?sobem,
takto to stále opakovat za korekce sm?ru volantem. P?ední kola musí neustále
sm??ovat do požadovaného sm?ru, jinak p?i uvoln?ní pedálu se okamžit? obnoví
adheze a auto vyrazí sm?rem nato?ení kol a je zle (platí i na mírném náledí!).
Nenechte nikdy auto p?íliš vybo?it zádí ze sm?ru, po odbrzd?ní se kola
chytí a mohou zp?sobit ne?ešitelné rozkývání automobilu ze strany na stranu!
Tím se ješt? k brzd?ní p?idá velká korekce sm?ru a to m?že být moc i na
velmi zkušené ?idi?e. Jestli to zvládnete ubrzdit ješt? p?ed p?ekážkou,
ot?ete pot z ?ela, oddechn?te si a m?žete bez následk? pokra?ovat v cest?.
Pokud vidíte, že to neubrzdíte, snažte se narazit p?ední ?ástí vozidla,
kde je jakási deforma?ní zóna a tak to m?že odnést pouze auto. Jestli je
možné trefit n?co, v ?em nejsou lidi, tak trefte do toho. Každý sout?žák
vám ?ekne, že je lepší ud?lat deset kotrmelc?, než dát jednu ránu do kandelábru.
P?i deseti oto?kách sice úpln? zvalchujete auto (a pro p?ihlížející vytvo?íte
silný um?lecký zážitek), ale p?etížení se rozložením na dlouhou dobu sníží
na malé hodnoty, tak pokud budete hezky a správn? uvázaní, budete mít jen
pár boulí a m?žete z toho vylézt pouze s pokutou nebo max. odebráním ?P.
Náraz zezadu do vozidla (hlavn? pozor na nákladní vozidla, p?ední ?ást
zajede pod n?j a vy se zastavíte až vlastními hlavami o korbu) p?ed sebou
m?že mít pro vás nedozírné následky, protože jak znám lidi, n?jaké bezpe?nostní
pásy a správn? nastavené op?rky hlavy jim toho moc ne?íkají a následné
zran?ní s trvalými následky ?i dokonce úmrtí pro vás pravd?podobn? skon?í
nepodmín?ným trestem odn?tí svobody. (To platí i v p?ípad?, že havarujete
„b?žným“ zp?sobem, nebo do vás n?kdo narazí a n?kdo ze spolujezdc? nebude
p?ipoután a dopadne stejn?, nikomu nedokážete, že jste ho na upoutání upozornili
a on vás nerespektoval. Potom najednou poznáte, kolik máte skute?ných kamarád?,
nikdo se za vás nepostaví jako sv?dek. Podle zákona jste zodpov?dní za
použití VŠECH bezpe?nostních prvk? ve vozidle VŠEMI pasažéry a za jejich
správné se?ízení a nastavení. Že jste pojišt?ni – to ano, ale na vzniklou
škodu, ne na trestní zodpov?dnost! Navíc po vás m?že chtít pojiš?ovna ?ást
náklad? spojených s lé?bou nebo dokonce s vyrovnávacími platbami pro osobu
s trvalými následky. Pro? o tom píši – skute?n? si to málokdo uv?domuje
a vidím to hlavn? mezi stopa?i, kte?í auto ani ?P nemají a tyto v?ci jsou
jim neznámé, dost ?asto musím jejich kecy utnout dost hlasit? a donutit
je, aby se mi v aut? uvázali. Ano, zabít se m?žete i se zapnutými pásy,
ale aby se p?i n?jakém malém ?uknutí uvázaným lidem n?co stalo, to je velmi
nepravd?podobné. Bez pás? jsou známé smrtelné nehody i p?i rychlosti 19,2
km/h.)
P?i pomalé jízd? na kluzkém povrchu hlavn? dodržujte velmi výrazný
odstup od vozidel p?ed vámi a brzd?te „palcem u nohy“, brzdu jen lechtejte
a ihned ji po náznaku zablokování kol uvoln?te. Používejte tzv. p?erušované
brzd?ní, kdy krátce sešlapáváte brzdu a ihned ji pouštíte (rychle vibrujte
s pedálem), takto ani nemusí dojít k zablokování kol a auto celkem slušn?
(na dané podmínky) zpomaluje. (V?tšina havárií na kluzkém povrchu je zp?sobena
zablokováním kol, ne?iditelné vozidlo se rozto?í a sjede z vozovky, nebo
narazí do protijedoucího vozidla. Pokud by z?stala všechna vozidla ?iditelná,
mnoho nehod by se nemuselo stát.) Každopádn? nezastavujte t?sn? za vozidlem
p?ed vámi, nechte si tam v?tší mezeru a hlídejte si toho za vámi, jestli
to sta?í ubrzdit, n?kdy i malé popojetí zabrání kolizi. Hlavn? za nákladními
vozidly si nechte v?tší odstup, aby vás náraz nezarazil pod n?j.
Vždy platí, že pouze odvalující se kolo je schopné p?enosu sil
a tedy i jakési ?iditelnosti. Zablokované kolo jsou vlastn? sán?, které
jedou rovn?. Nejlépe je si brzd?ní to na n?jakém vhodném míst? trochu natrénovat,
až napadne trocha sn?hu, silnice III. t?ídy bývá vhodným místem (moc se
nepluhují), ovšem pozor na stromy a vhodnou zkušební rychlost. Za sucha
lze také zkusit styl brzd?ní F1, kdy se na brzdu surov? dupne (zkrátí se
o n?jakou tu setinku brzdová prodleva) a pedál se ihned o n?co uvolní (mluvím
o 742, 781). Pokud se vám poda?í najít správná rychlost a velikost uvoln?ní,
kola se dostanou na hranici maximáln? možné adheze bez zablokování a brzdná
dráha je výrazn? kratší. Napoprvé se to sice ur?it? nepovede, ale soustavn?jším
cvi?ením se jist? dosáhne úsp?chu.
Každopádn? je d?ležité, abyste m?li brzdy v po?ádku – odvzdušn?né a s v?as vym?n?nou kapalinou, kotou?e nerezavé a vzadu skute?n? kruhové bubny, šišatost k optimálnímu brzd?ní zrovna nep?ispívá. O kvalitních brzdových desti?kách snad net?eba vést diskuzi.
Škodovká??m zdar!
Autor článku: CJ (Ji?í ?ech)
E-mail: jicech@quick.cz