Simos 2P (popis motormanagement systému)
Rubrika: Motor
Publikován: 4. ledna 2002

Simos 2P je ucelený motor management podobn? jako BMM popsané již v p?edchozím ?lánku. Tento systém byl montován do vozidel Škoda Felicia od poloviny roku výroby 96 (model97) a nahradil p?edchozí Bosch MonoMotronic (BMM). Hlavním rozdílem obou systém? je systém vst?ikování, zatímco BMM je jednobodové, Simos je vícebodový. Názorný rozdíl je vid?t na následujícím obrázku. Motor jako takový je velice podobný, ?áste?n? byla zm?n?na n?která ?idla, zcela nové jsou sání, vst?ikovací lišta, zapalovací lišta. Postupn? zde budou rozebrány jednotlivé sou?ásti systému.
Simos 2 je použit i ve vozech Octavia 1.6 (74kW), systém se však liší, tento popis je tedy pouze pro vozy Felicia.
M?l jsem již n?kolik dotaz?, jak takové vozidlo poznat (kupující si nebyli jisti). Mimo data, kdy po 1.7.1996 by m?ly být všechny motory 1.3 (mimo karburátorových) již se vst?ikovacím systémem Simos. Jinak rozpoznat se dají také hned po otev?ení kapoty, zcela jiný je sací systém, na kterém je výrazn? napsáno MPI, vid?t je také zapalovací lišta která u BMM není.

Vlevo je vícebodové vst?ikování, vpravo jednobodové.
Výkon motor? z?stal stejný tedy 40kW (135MPI) a 50kW (136MPI), zvýšila se však pružnost motor?, zlepšil pr?b?h to?ivého momentu a snížila se mírn? spot?eba ve v?tšin? režim?.
Srdcem celého systému je elektronická jednotka - "ECU". Tato jednotka je umíst?na v motorovém prostoru vedle nádržky chladící kapaliny, tedy stejn? jako u systému BMM. Tato ?ídící jednotka pracuje na základ? informací (elektrických signál?) dodaných jednotlivými ?idly. Jednotka pracuje s procesorem a daty uloženými v pam?ti (naprogramováno výrobcem), data v pam?ti ukládají, jak má jednotka pracovat v jednotlivých režimech. Výsledkem vstupu ?idel a programových dat je ?ízení vst?ikování a zapalování.

Schéma systému Simos 2P
1 lambda sonda
2 sníma? teploty chladicí kapaliny
3 zapalovací lišta
4 zapalovací sví?ka
5 vst?ikovací ventil
6 sníma? klepání
7 sníma? polohy klikového h?ídele
8 škrticí klapka
9 sníma? tlaku
10 regulátor tlaku paliva
11 rozd?lovací lišta paliva
12 ventil odv?trání
13 ?ídicí jednotka motoru ECU
14 zásobník AKF (odv?trání paliva)
15 ?isti? paliva
16 ?erpadlo paliva
Seznam ?idel:
Sníma? polohy klikového h?ídele je namontován na p?írub? p?evodovky a snímá vý?ezy na setrva?níku. Setrva?ník se liší od BMM, protože p?ibyl vý?ez pro snímání horní úvrati. Sníma? je použit pro ?ízení volnob?žných otá?ek, omezova? otá?ek, ?ízení okamžiku zážehu, ?ízení vst?iku paliva. Pokud se p?eruší tento signál, motor není schopen fungovat.
Polohu škrticí klapky zjiš?uje potenciometr a uvoln?ní plynu zjiš?uje koncový spína?. Koncový spína? slouží k tomu, aby jednotka v?d?la, kdy má brzdit motorem (zastavit vst?iky paliva) a kdy má ?ídit volnob?žné otá?ky. Podle polohy škrticí klapky (tedy sešlápnutí plynu) a dalších vstup? volí ECU režim vst?ikování paliva.

Systém sání se škrticí klapkou, servomotorem a sníma?em škrticí klapky.
Lambda sonda je umíst?na ve výfukovém potrubí, snímá obsah kyslíku ve výfukových plynech. Sonda funguje od teploty cca 300 st.Celsia, proto je elektricky vyh?ívaná, provozní teploty dosáhne po 30 vte?inách (nevyh?ívané sondy pot?ebují n?kolik minut). Podle koncentrace kyslíku dává sonda 100-900 mV. Signál se používá pro ?ízení sm?si s ohledem na snižování spalin. ECU je schopna fungovat bez signálu Lambda sondy, op?t si místo jejího signálu nastaví vlastní, p?ednastavený. Lambda sonda je pouze jedna a je umíst?na p?ed katalyzátorem.

Umíst?ní Lambda sondy na výfukovém potrubí.
Snímání teploty vzduchu vstupujícího do škrtící klapky zajiš?uje
?idlo umíst?né v sacím potrubí. Sníma? je odporový a je použit pro dodate?né
obohacení sm?si p?i nízkých teplotách.

Obrázek kombinovaného sníma?e teploty a tlaku.
Sníma? klepání je na novém nálitku na bloku, je umíst?n vedle
výfukového potrubí, a proto je chrán?n tepelným krytem. Sníma? klepání slouží k
zjišt?ní p?echodu motoru do detona?ního spalování. Jedná se o piezoelektrický
element využívající toho, že p?i šoku, tj. zm?n? tlaku na t?lese s krystalickou
strukturou, zp?sobuje vznik elektrického proudu. Kabely potom vedou tyto
signály k ?ídicí jednotce, p?i klepání vznikají vibrace ur?ité frekvence a
vyvolávají elektrické impulsy stejné frekvence, ECU potom podle t?chto signál?
zmenšuje p?edstih. Viz záznam na obrázku.

Na obrázku není motor z Felicie a proto umíst?ní nesouhlasí.
Seznam prvk?, které ECU ovládá:
Vst?ikovací ventily jsou ?ty?i, na každý válec jeden. Jsou ovládány vždy po párech, tj. ventily pro 1. a 4. válec sou?asn? a pro 2. a 3. válec sou?asn?. Pro kontrolu je možno zm??it odpor, ten by m?l být 15-20 ohm?. Zapojení ventil? je možno zjistit ze schématu uvedeného níže.

Zapalování je zcela odlišné od všech p?edchozích model?. Zcela zde chybí
klasická koncepce - cívka (vn modul), rozd?lova?, vn kabely, sví?ky. Jediné zde
spole?né jsou ty sví?ky, v bloku jsou umíst?ny stejn? jako u BMM i
karburátorového motoru. P?ímo na nich je však nasazena zapalovací lišta, která
má vše pot?ebné ze pro zapalování p?ímo v sob?. Zapalování p?ímo ovládá ECU
jednotka motoru a ?ídí ?as zapálení a tím i p?edstih.

Sví?ky, zapalovací lišta, upevn?ní a p?ívodní konektor.

Zapalovací lišta v reálu.
Zapalování obsahuje dv? dvojité zapalovací cívky, jednu pro 1. a 4. válec a druhou pro 2. a 3. válec. Zapalování je ovládáno pouze dv?ma kanály, tzn. že každá zapalovací cívka pálí dvakrát za každou otá?ku motoru, v kompresním i výfukovém zdvihu. Ve výfukovém zdvihu jiskra nijak neú?inkuje, díky tomu sta?í pro ?ty?i válce pouze dv? cívky. Na zapalování není nic se?iditelného.
Servomotor klapky slouží spolu s korekcemi zapalování a vst?ik? k udržení volnob?žných otá?ek, p?ípadn? k zvýšení volnob?žných otá?ek p?i studeném motoru. U servomotoru je umíst?n i spína? volnob?hu a potenciometr klapky, umíst?ní je vid?t na obrázku výše u popisu škrtící klapky.
Ventil odv?trání je magnetický palivový ventil, který je celkem
nezajímavý. Je ?ízen jednotkou ECU, ta ho pulsn? v ur?itých dobách otevírá a
zavírá. ?ídí se tím odv?trání nádrže tak, aby se výpary nedostaly do ovzduší,
ale spálily v motoru.

Ventil odv?trání.
Palivové ?erpadlo.
Základem dob?e funk?ního systému je dodávka paliva, to dodává ?erpadlo umíst?né
v nádrži. Výkon ?erpadla je cca 1100 cm3/min. Tlak je regulován mechanicky na
hodnotu 250 kPa. Regulátor je na konci vst?ikovací lišty, z n?j je vedeno i
zp?tné potrubí do nádrže. Neustálou cirkulací se palivo ochlazuje, a proto není
vhodný delší provoz s minimem paliva. ?erpadlo spíná pomocí relátka ECU
jednotka. Relé je umíst?no ve spole?ném panelu s ostatními relátky p?ed
spolujezdcem.
V podstat? na systému není již nic se?iditelného, systém sám si koriguje od výrobce p?ednastavené hodnoty s provozními hodnotami a adaptuje se podle opot?ebení motoru a okolních podmínek. Pokud se z jakéhokoliv d?vodu jednotce vypne napájení (pojistka, odpojení akumulátoru), vymažou se "korek?ní" údaje a po n?jakou dobu m?že mít motor horší provozní parametry. Volnob?žné otá?ky jsou ?ízeny jednotkou ECU na 790+-25 ot./min. Vzhledem k tomu, že ECU spolupracuje s imobiliza?ním okruhem, není doporu?eno její odpojování.
Jednotka má také pam?? na závady a je možná její diagnostika a ?tení z pam?ti pomocí p?íslušného po?íta?e v servisech.
Zapojení jednotky ECU jsou dv?, podle data výroby se nedá jednozna?n? ur?it, který v?z má které zapojení.
Nová jednotka není bohužel vhodná pro chiptuning, nebo? vše je v jednom
obvodu a není zde externí pam?? eprom (flash).
Zdroje:
Technické a se?izovací hodnoty automobil? Škoda, Petr Koucký
Automobily Škoda Felicia, M. R. Cedrych
Škoda Felicia, Mark Coombs
Multimediální školící p?íru?ka Bosch
Autor článku: Chipmen (Petr Vá?a)
E-mail: chipmen@skoda.panda.cz