Copyright © 1999-2000, Petr Váňa & Panda internet studio Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše.

Mikulášský výlet (Lanškroun 2001)
Rubrika: Akce
Publikován: 20. prosince 2001

Je první sobota v prosinci, nechce se nám vstávat, ale musíme. Jedeme na Mikulášský výlet do Lanškrounu. Pro nás je to poslední AOS akce v tomto roce. Cesta do Lanškrounu neubíhá tak rychle, jak bychom si p?edstavovali, je namrzlo a sn?hu p?ibývá...

Parkovišt? na startu bylo pod sn?hem

P?ijíždíme v dob?, kdy už n?které posádky odstartovaly, takže rychle fasujeme startovní ?íslo a vypl?ujeme v?domostní test jehož podtitulek zní: "Sláva je pomíjivá, blbost v??ná", n?které otázky jsou opravdu zapeklité. Po testu ihned usedáme do auta a vyrážíme na tra?. Itinerá? je jednoduchý, krátce po startu špatn? odbo?ujeme na polní cestu.

První polní cesta krátce po startu

Jako pr?jezdky máme opisovat první písmeno z názvu vesnic, kterými projíždíme. Do následující vesnice sice p?ijíždíme z jiné strany než máme, ale na pr?jezdku to nemá vliv. V obci Luková, již tradi?n? jako v p?edchozích závodech, hledáme neexistující komunikaci a bod "K", až tentokrát jsme ho našli - na pot?etí. Na kraji obce je i konec etapy a jízda zru?nosti - slalom. Jede se na zmrzlé betonové ploše kolem hromady cukrové ?epy. Je to dost sranda, auto si jede kam chce, p?esto projíždím ?ist? a s osmým nejrychlejším ?asem.

Po jízd? zru?nosti následuje druhá etapa. Slepá mapa velí: druhou polní cestou doprava. No jo, ale když posádka nedává pozor, tak jak má poznat která polní cesta je ta druhá?

Navigátor: "A te? je? druhou polní cestou doprava."

Pilot: "To je tahle? Nebo až tu další?"

Navigátor: "Myslím že už tam jedna cesta byla, takže touhle jedem."

Pilot: "Myslíš? Nebo to víš?"

Navigátor: "Jo, je? tam."

Pilot: "Ale tam je n?jaká zmrzlá záv?j, do toho mám jet? Vždy? tam ani nejsou žádný koleje t?ch, co jeli p?ed náma."

Navigátor: "Je? tam, to je tak zmrzlý, že se tam stejn? žádný koleje neobtisknou."

No, a tak jsem p?ejel tu záv?j a vydal se po té šílen? klouzavé silnici. Po 3 kilometrech jízdy p?ipomínající boj o život jsme dojeli na konec a zjistili, že to nebyla ta pravá cesta.

Zmrzlá, neuv??iteln? klouzavá polní cesta....

...po které se nem?lo jet, protože kon?í ve vratech!!!

Když jsem vid?l ty vrata, tak jsem myslel, že navigátora uškrtím. Už jsem se vid?l, jak couvám t?i kilometry zpátky. Silnice rozhodn? nebyla široká, takže o otá?ení nemohla být ani ?e?, okolo pole pod sn?hem a vrata zam?ený. Vystoupili jsme, po vykonání t?lesné pot?eby a obhlídce terénu jsme se rozhodli nacouvat do pole a oto?it se. Kvalitní zimní gumy nezklamaly, trochu jsem si hrábnul, ale vyjel, navigátor ani nemusel tla?it. Chvíli jsem koketoval s myšlenkou, že bych mu ujel, ale to bych si pak musel navigovat sám a to se mi necht?lo. Cestou zpátky s námi za?al závodit zajíc. B?žel po?ád p?ed námi a zdržoval. Vydržel až do 40km/h, pak se za?al unavovat a nakonec odbo?il do pole a tak zvít?zil, v poli bych mu nesta?il, m?l lepší obutí...

Zajíc dokáže b?žet až 40 km/h, ale dlouho nevydrží...

Cíl druhé etapy byl u kostelíka na zasn?ženém parkovišti. M?li jsme zaparkovat tak, abychom neblokovali pr?jezd ostatním a pak nás ?ekala zvláštní zkouška. U kostelíka bylo stromo?adí s kapli?kami. Na stromech, kapli?kách a všude okolo byly cedulky s ?ísly, ty jsme m?li s?ítat a od?ítat tak, abychom se dobrali ke správnému výsledku. Podmínkou správného výsledku bylo najít všechna ?ísla, po?áte?ní stav byl 0 a výsledek m?l vyjít 12. My jsme napo?ítali 86. Což bylo nejvíc, taky jsme za tuto zkoušku dostali nejvíc trestných bod? ze všech posádek. Když jsme se vrátili na parkovišt?, nemohli jsme vyjet, n?kte?í zaparkovali tak, že blokovali výjezd ostatním. Ti kdo vyjet mohli, stejn? nevyjeli, protože m?li letní gumy...

T?etí etapa kon?ila v Letohradu, v restauraci kombinované s muzeem v bývalém hospodá?ském stavení. Prost?ední parádní, jídlo vynikající a ceny rozumné. Restauraci hodnotíme maximem - 5 hv?zdi?ek.

Stylová restaurace s vynikající kuchyní.

Parkovišt? "závodních stroj?" p?ed restaurací.

?tvrtá etapa nás honí nádhernou p?írodou po zasn?žených kopcích. Idylka. V obci Oucmanice jsme m?li p?ijet do bodu O a pak do bodu O, takže se nám z toho zamotala hlava a do bodu O jsme p?ijeli asi ?ty?ikrát a opustili ho blbým sm?rem. Do cíle už není daleko. Jedeme na pivo.

Zimní idylka

No vždy? to ?íkám, že do cíle není daleko. Už jsme tam. Tady budeme dnes spát a chlastat. N?jak nám vyschlo v krku. Takže honem zaparkovat a ubytovat.

Naše horská chata

Za 200,- na osobu startovného jsme tu dostali ve?e?i, nocleh a snídani. Pivo ovšem v cen? nebylo. Bylo v cen? 25,- za kus, ale to nás neodradilo a lámali jsme jedno za druhým, ani nevíme kolik jich bylo, protože každé donesené jsme hned museli zaplatit. Naše konkuren?ní posádka - Kuba a jeho p?ítelkyn? se taky nenechali zahanbit a prázdných p?llitr? p?ibývalo...

Alkoholici v cíli: Vítek & Kuba

V pokro?ilé no?ní hodin? jsme se odebrali ke spánku. Pokoj byl vybaven akumula?ními kamny. Akumula?ní kamna jsou akumula?ní od toho, aby v noci, kdy je menší odb?r el. energie, akumulovala a p?es den topila. Naše akumula?ní kamna tento princip z?ejm? neznala a tak topila v jednom kuse naplno, bez sebemenší možnosti regulace. Regulátor kombinovaný s vypína?em nereagoval na naše pokyny, a tak jsme museli p?istoupit na jiný zp?sob regulace. A to regulaci otev?eným oknem. Otev?ené okno ovšem vydávalo neuv??itelnou zimu, což byl p?esný protiklad rozžhavených kamen. Poda?ilo se nám nastavit speciální konfiguraci oken a ventila?ek tak, aby teplota v místnosti byla p?ijatelná. Díky otev?enému oknu jsme také mohli lépe slyšet bernardýna, který venku št?kal a vyl celou noc...

Autor článku: BigBen (Ben Rothbauer)
E-mail: ben.rothbauer@atlas.cz