Škoda TechWeb   Copyright © 1999-2000, Petr Váňa & Panda internet studio
Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše.

Instalace výbojek (lidov? "xenon?" do starších sv?tel, návod)
Rubrika: Sv?tla
Publikován: 13. prosince 2001

Na za?átku musím velmi pod?kovat jedné osob? (která si nep?eje být jmenována), která mi velmi pomohla s touto zástavbou.

V p?edchozím ?lánku jsem "rozpitval" teorii zástavby výbojkového zdroje sv?tla, tedy lidov? xenon? do starších vozidel, vybavených sv?tlomety s halogenovými žárovkami H4. Te? tedy uvedu trochu praxe. Jak jinak vždy se od teorie liší. Problém? je samoz?ejm? daleko více.

Trochu zopakování teorie na za?átek nikdy neuškodí. Výbojky nejsou úpln? novým zdrojem sv?tla, první zmínky jsem o nich našel v roce 82 ve Sv?tu motor?, v té dob? ovšem hella nenašla pro n? uplatn?ní. O n?kolik let pozd?ji se však za?aly prosazovat ve vyšší t?íd? a v lepších výbavách drahých automobil?. Postupn? se také vyvíjely, a tak zde te? máme druhou generaci výbojek, kterou zastupují typy D2R a D2S.  Rozdíl mezi t?mito dv?ma výbojkami je patrný na dalším obrázku.

Vlevo je typ D2S vpravo D2R.
Rozm?rov? jsou v podstat? shodné, liší se klí?em tak, aby nebyly v paticích zám?nné. Typ D2R má "stínítko" nanesené na skle a toto stínítko by m?lo zamezovat výbojce svítit jako žárovka v dálkovém módu. Podle typu se ur?uje i použití, zatímco D2S je ur?en do ?o?kových sv?tlomet?, D2R je ur?en do klasických sv?tlomet?, tedy lze ho použít i pro zástavbu místo H4. P?i náhrad? H4 je nutno vzít v potaz, že žárovka H4 má dv? vlákna a tedy dv? ohniska a není ji tedy možné v obou módech (tlumené/dálkové) nahradit výbojkou. Proto se výbojka používá pouze pro tlumené sv?tlo. Výjimkou jsou jednotky typu P.E.S., viz obrázek.

Na obrázku je komplet P.E.S. ?o?kového sv?tlometu s výbojkou D2S. Sv?tlomet je na "zádech", aby byl dob?e viditelný mechanismus elektromagnetu, který d?lá celý zázrak bi-xenon?, tj. mechanicky odklápí clonku zp?ed paraboly a p?epíná tak mezi tlumenými a dálkovými.

Dále tu mám trochu nudných údaj? o zastavovaném za?ízení. Jednalo se o Litronic 4. generace, což je pln? procesorov? ?ízená jednotka (ECU). Pro každou výbojku je pot?eba jedna tato jednotka, jednotky spolu komunikují sériovým rozhraním. Jednotky p?ímo ovládají motory ?ízení sklonu sv?tlomet?. Jako výbojku jsem použil D2R. Výbojka má dvojnásobnou svítivost p?i t?etinové spot?eb?. Výbojka pot?ebuje v aut? se jinak nevyskytující nap?tí, pro start až 27kV, pro b?žné napájení po startu pak 85V SS 400Hz. Spot?eba je 40A p?i startu (asi 400us), dále pak cca 20A po dobu 10 vte?in po startu a poté cca 10A, po ustálení je spot?eba 3A. Všechno jsou to však údaje, které jsou pro zástavbu nezajímavé, všechna pot?ebná napájení si jednotka vyrábí sama. Jediné co je podstatné je maximální proudový odb?r p?i startu, pro který je nutno dimenzovat pojistky sv?tel a pr??ez kabel?. Výrobcem doporu?ený pr??ez kabel? je 1,5mm2 a kabel pro každé sv?tlo zvláš?.  P?i poklesu nap?tí se výbojky samy vypnou, bohužel to však nezabrání p?ípadnému vybití akumulátoru p?i opomenutí zapnutých sv?tel. Opera?ní nap?tí je od 8-18V. Další z výhod výbojkového sv?tla je nízká spot?eba, vysoká životnost. Mezi nevýhody pak pat?í p?edevším vyšší po?izovací cena a mnoho komponent?, vždy znamenajících vetší riziko závady. Barva (teplota) sv?tla je také mnohem p?irozen?jší, tedy bližší dennímu sv?tlu na které jsme zvyklí.

Barevná teplota halogenových žárovek, výbojek a denního sv?tla.

Vzhledem k tomu, že sv?tlomet, který p?vodn? sloužil pro tlumené a dálkové sv?tlo, funguje nyní pouze pro tlumené sv?tla, je nutno zajistit také další zdroj sv?tla pro dálkové sv?tlomety. Jednoduché je to u vozidel, které mají v rámci hlavního sv?tlometu, tlumený a dálkový sv?tlomet každý s vlastní parabolou.

Elektronická jednotka - ECU


Trafo a konektor výbojky

Výbojka D2R

Problémy se dají lokalizovat ?ty?i:

Problémy budou rozebrány v jednotlivých kapitolách instalace.
 

Redukce
Redukci je možno získat dv?ma zp?soby, nejleh?í je redukci koupit. Potom jsou vcelku dv? možnosti, jak redukci vyrobit. V p?edchozím ?lánku jsem psal, že je možné vyrobit redukci i z ?ásti staré H4. Bohužel tato varianta se ukázala být prakticky nesch?dnou. Plech, z kterého je tato ?ást vyrobena, nevydrží vytažení o 3-4mm, které je nutné pro docílení správného umíst?ní ohniska výbojky. Navíc p?i pokusech s tímto provedením se velmi špatn? p?id?lávala clona a D2R nebyla v redukci dob?e fixována.
Druhou možností, kterou doporu?uji, je vyrobit redukci dle nákresu.

Nákres ?ásti pro vyfrézování.

Takto vypadá sou?ást po 1. fázi, z kulatiny min. pr. 52 je vysoustružen tento tvar


V druhé fázi jsou vypilovány ?i vybroušeny plochy mimo úchyty na pr. 42.

Druhá fáze v reálu, vy?ízneme, vybrousíme
Všechny rozm?ry jsou v mm, neuvedené údaje lze zjistit z patice H4, p?ípadn? je volíme dle dalších pot?eb, nap?. sílu vnit?ního lemu tak, aby do n?j bylo možno zašroubovat šroub. Nákresy nejsou v m??ítku.
Tato redukce zajistí, že výchozí postavení zdroje sv?tla (bodu) bude ve stejném míst? jako tlumené vlákno u H4. Redukce je navržena tak, aby do ní šly použít jak D2R tak D2S.

V t?etí fázi je pot?eba ud?lat "klí?" pro výbojku, p?esn? v 0st (naho?e) ud?láme závit a zašroubujeme dvojku šroubek, ten posta?í jako klí?. Dále je t?eba ud?lat stínítko tak, aby se výbojka chovala stejn? jako H4. Rozum?j, H4 má p?ímo pod tlumeným vláknem zrcátko, které od?ezává ?ást paprsk? sm?rem dol?. Výbojka toto nemá, proto musíme ud?lat kryt vn?jší, který bude d?lat to samé. Neuvádím zde rozm?ry na n?j, protože se v podstat? konstruuje podle sv?tlometu. N?které sv?tlomety totiž mají již vnit?ní stínítko a je je tedy nutno vzájemn? upravit tak, aby si nep?ekážely. Jediné co z?stává, je uchycení šroubem v 180st. (dole) do redukce.

Obrázek hotové redukce se stínítkem. V horní ?ásti je vid?t šroubek, který d?lá klí?.

V n?kterých p?ípadech je možno p?ední ?ást stínítka úpln? vynechat, vše je pot?eba vyzkoušet. Záleží na tom, jaké stínítko je již ve sv?tlometu.
Dále je pot?eba redukci nabarvit, já použil vypalovací barvu, která pak dob?e odolává zvýšeným teplotám.
 

Upevn?ní výbojky
Další problém p?ichází s upevn?ním výbojky, p?vodní upevn?ní v?tšinou nelze použít. Já m?l na svém voze H4 upevn?né pomocí pružných drát?. Vzhledem k tomu, že jsem nesehnal žádné pružné dráty, z kterých bych mohl vytvarovat vlastní držáky, použil jsem oby?ejné svá?ecí dráty. Ze svá?ecího drátu jsem vytvaroval úchyt a pružnost, lépe ?e?eno nepružnost, drátu nahradil gumou mezi drátem a paticí výbojky. Bohužel se mi nepoda?ilo vymyslet vzhledem ke konstrukci sv?tlometu uchycení p?ímo výbojky, takže i když je to nouzové ?ešení, držím výbojku p?es patici.


 

Úprava okolí
Úprava okolí sv?tlometu spo?ívá v nalezení nejvýhodn?jší polohy umíst?ní pro jednotku a trafo, p?i?emž jste zna?n? omezeni délkou VN kabel?. Proto je nutné u vozidel se zavazadlovým prostorem vp?edu (Š120) ud?lat ke sv?tl?m p?ístup z "kufru". Dále pak upravit hrnce sv?tel a samoz?ejm? ud?lat vhodné záslepky. Umíst?ním jednotek v zavazadlovém prostoru však našt?stí odpadá další problém mechanického zabezpe?ení a zabezpe?ení proti vniknutí ne?istot vody atd. U vozidel s motorem vp?edu je to jednodušší, prostoru je více, p?ístup lepší.
 

Elektroinstalace
Úprava elektroinstalace je vcelku jednoduchá. Zapojení jednotky, které má 17 kabel?, lze celkem zjednodušit na 3 kabely. Zem, zapalování a tlumená sv. S tím, že zbyte?nou komunika?ní linku mezi moduly odbouráme, protože stejnak nebudeme používat elektrické nastavování sklonu a další vymoženosti. Protože ani nebudeme využívat diagnostiku, pouze jednotku jako m?ni?, m?žeme p?vodní signál zapalování, který napájí jen elektroniku, spojit s tlumenými sv.
Pot?ebujeme upravit signál sv?tel tak, aby byl p?ítomen p?i tlumených i p?i dálkových a dále aby p?i p?epínání ani na chvilku nespadl. Toto zadání jsem vy?ešil nejjednodušším zp?sobem. Signály tlumených a dálkových sv?tel jsem p?es diody svedl dohromady a dále zapojil kondenzátor, který ovládané relé p?idrží cca 500ms, což bez problému posta?uje na p?emost?ní doby p?epnutí ovlada?e pod volantem a p?ípadn? relátek jednotlivých sv?tel.


Legenda
56A - tlumená
56B - dálková
D1,2 dioda nap?. 1N4148
C1 kondenzátor min. na 25V, kapacitu spo?ítat dle spot?eby cívky relátka, tak aby bylo drženo alespo? t?ch 500ms, v mém p?ípad? to bylo 2200uF
HID jednotka výbojek

Bohužel p?i konstrukci tohoto zapojení jsem opomn?l jeden logický stav, tím je sv?telná houka?ka, ta totiž v tomto zapojení "blikne" i s výbojkami, což není žádoucí. Proto se již p?ipravuje další verze zapojení, kde nebude reagovat na dálková, pokud nejsou zapojené obrysovky. Toto zapojení ale vyzkouším asi až s bixenony, protože znova nehodlám mrznout p?i práci na aut?.

Záv?r
Na záv?r jsem vzhledem k absenci automatického se?izování sklonu v?noval zvláštní pozornost se?ízení sv?tlomet? a kontrole funkce ru?ního ovládaní sklonu.
Osobní zkušenosti z provozu, osv?tlení vozovky je mnohem lepší, schopnost rozeznání p?edm?t? se posune asi o t?icet metr?. Sv?tlo je teplotou a spektrem mnohem bližší dennímu. P?estože sv?tlo neosl?uje o nic více než klasické halogenové, je protijedoucím ?idi??m daleko mén? p?íjemné. Osv?tlení dálkovými se tém?? nezm?nilo, akorát se divn? mísí bílé sv?tlo xenon? a obvyklé nažloutlé sv?tlo dálkových.


UPOZORN?NÍ:
Tato zástavba není povolena a navíc se nedá jednoduše "zatlouci". Zatím mne zastavil s t?mito sv?tly policista jen jednou a cht?l mi dát pokutu za použití modrých žárovek...
 

Slovník výraz?:
ECU - electronic control unit, elektronická ?ídící jednotka
HID - high intensity discharge
GDL - gas discharge lamp - výbojka
Ballast - jednotka, jednotky (trafa), vyráb?jící vše pot?ebné pro provoz výbojky
 

A další vývojovou etapou bude zástavba bixenon?, které už zkouším doma na stole.

Nakonec bych cht?l ješt? pod?kovat za spolupráci p?i zástavb? Pavlovi Tatarovi

Autor článku: Chipmen (Petr Vá?a)
E-mail: chipmen@skoda.panda.cz