Výplody ?SSR automobilového pr?myslu (prototypy známé i neznámé)
Rubrika: Technická data
Publikován: 5. června 2001
V tomto dokumentu jsou popsány vybrané p?ípady konstrukcí a modifikací osobních automobil? v povále?ném ?eskoslovensku, které se však z nejr?zn?jších d?vod? nikdy nedostaly do výroby. Vý?et není zdaleka vy?erpávající, jsou zde uvedeny pouze - dle mého uvážení - nejzajímav?jší typy vozidel, které by asi nem?ly upadnout v zapomn?ní. Jednotlivé modely jsou ?azeny chronologicky, jak postupn? vznikaly
Tatra 600 DIESEL
Tatra 600 Diesel byl pokusný automobil postavený kolem roku 1954 na
bázi vozu Tatraplán. V?z Tatraplán byl vzhledem ke své robustnosti vhodný
pro r?zné experimenty a tak se do?kal i dieselového motoru. V této dob?,
kdy osobní vozy se vzn?tovým motorem vyráb?la pouze automobilka Daimler-Benz
se jednalo o velký pr?kopnický ?in.
Bohužel, této modifikaci nebyla souzena sériová výroba a celkem byly
vyrobeny 3 kusy tohoto vozu, ve kterých se zkoušely r?zné varianty vst?ikovacích
?erpadel, chlazení apod.
| Vrtání x zdvih | 85 x 86 |
| Po?et válcu | 4 |
| Zdvihový objem | 1952 ccm |
| Max. Výkon | 42 k/3300 ot |
| Provozní spot?eba | 8-9 l/100 km |
| P?evodovka | 4 stup., 2-4 synchr. |
JK 2500
V roce 1954 vznikla pod vedením konstruktéra Juliuse Kubinského (odtud
ozna?ení vozu "JK") v n.p. Karosa konstrukce "výkonného cestovního automobilu
pro rychlé p?ekonávání dlouhých vzdáleností". V?z m?l být vybaven motorem
Tatra 603, který však v dob? vzniku tohoto automobilu ješt? nebyl voln?
k dispozici. Proto byl v?z v po?átcích vybaven motorem Alfa Romeo, který
byl pozd?ji zam?n?n za již zmi?ovaný motor Tatra. V?z byl klasické koncepce
tj. motor vp?edu, pohán?ná zadní kola, s nezávisle zav?šenými koly, zadní
náprava typu De-Dion. Již v po?átcích v?z dosahoval rychlosti kolem 170
km/h.
Vzhledem k tomu, že vuz byl stav?n prakticky "na kolen?", jsou známy
i pom?rn? p?esn? náklady na jeho vývoj, které ?inily kolem 120000 K?s.
V roce 1957 byl automobil p?edán ke zkouškám do Tatry Kop?ivnice, kde byly
provedeny ur?ité úpravy na motoru i podvozku, maximální rychlost se zvýšila
ke hranici 207 km/h. P?ipravovala se výroba prvních 5 kus? jakési malé
ove?ovací série, avšak t?chto svých brat?í?k? se již JK 2500 nedo?kal.
Škoda 976
Píše se rok 1956 a v Mladé Boleslavi jsou v plném proudu úvahy, jaký
typ vozu se bude nástupcem typu 440 (Spartak, Octavia). V této dob? jsou
ve sv?t? pomern? rovnom?rn? zastoupeny všechny t?i hlavní koncepce automobil?,
tj. klasická, s motorem vzadu i s motorem vp?edu a pohonem p?edních kol.
Škoda 976 byl vývojový prototyp vozu s p?edním pohonem, na kterém se m?ly
vyzkoušet vlastnosti takovéhoto vozu.
V?z dostal nový motor, který byl pozd?ji zaveden do výroby s typem
Škoda 1000 MB, 4-stup?ovou p?evodovku, hnací h?ídele s homokinetickými
klouby. Brzdy byly bubnové s náb?žnými ?elistmi. Karoserii navrhla Karosa
Vysoké Mýto. Maximální rychlost se pohybovala kolem 115 km/h. Nakonec však
pod dojmem úsp?chu zahrani?ních voz? s motorem vzadu dostala p?ednost výroba
jiného typu vozu, známého pod pozd?jším ozna?ením Škoda 1000 MB.
Tatra 603 A
Tatra 603 A byla modifikaci vozu Tatra 603, který byl ve výrob? od roku
1955. V roce 1967-68 vznikla tato jeho modifikace, která se vyzna?ovala
p?epracováním karoserie a interiéru, zatímco podvozkové orgány z?staly
shodné s typem T 603.
Vzhledem k tomu, že v této dob? se již p?ipravovala výroba voz? T 613,
kterýžto je vlastn? ve výrobním programu automobilky dodnes, nebyl tento
typ do výroby zaveden.
| Vrtání x zdvih | 75 x 70 |
| Po?et válc? | 8 |
| Zdvihový objem | 2472 ccm |
| Max. Výkon | 105 k/4800 ot |
| Kroutící moment | 170 Nm /4000 ot. |
| Provozní spot?eba | 12.5 l/100 km |
| Max. rychlost | 160 km/h |
| P?evodovka | 4 stup., synchr. |
Tatra 603 X
Tatra 603 X byla op?t, podobn? jako T 603 A modifikace Tatry 603, tentokráte
však vyvinutá v pobo?ném závod? Tatra Bratislava. Jednalo se o v?z se splývavou
zádí - p?tidve?ový, op?t na podvozkových orgánech Tatry 603. Vzhledem k
tomu, že se psal rok 1967, kdy se již uvažovalo o zcela novém nástupci,
pozd?ji ozna?eném jako Tatra 613, který mel mít již zcela nový motor, z?stalo
op?t pouze u prototypu.
Technické údaje Tatry 603 X jsou od standardního vozu trochu odlišné.
Na motoru došlo k úprav? sacího traktu a ke zm?n? ?asování rozvodu. Výkon
motoru stoupl na 120 k / 4800 ot., kroutící moment potom na 200 Nm / 4200
ot.
Tatra Mikrobus
V pobo?ném závod? Tatra Bratislava se svého ?asu zabývali vývojem dodávkových
vozidel a mikrobus?. Není divu, nebo? podobný v?z tehdy na našem trhu citeln?
chyb?l. Vozy byly vybaveny motorem z Tatry 603, který byl umíst?ný za p?ední
nápravou a p?edním pohonem.
Vyobrazený mikrobus m?l kapacitu 12 míst a dosahoval rychlosti p?es
120 km/h. Jizdní výkony t?chto voz? byly pon?kud vyšší, než u legendarního
vozu Škoda 1203, avšak do sériové výroby se nikdy nedostaly.
Škoda 720
V historii AZNP asi neexistuje v?tší nerealizovaný projekt nežli Škoda
720. Vývoj Škody 720 byl zapo?at kolem ?ervence 1967 a trval zhruba do
roku 1971, kdy byl více mén? definitivn? ukon?en. Škoda 720 byl vuz klasické
koncepce na pom?rn? vysoké technické úrovni, n?které ohlasy jej srovnávaly
nap?íklad s tehdejším BMW. Šlo o ucelenou modelovou ?adu, ve které byly
zastoupeny jak sedan, tak i kombi, hatchback a pro sportovní p?íznivce
i kupé. Na tvorb? karoserií se podíleli jednak ?eští designé?i Žá?ek a
Brokeš, jednak italský designer Giugiaro, pro nejž byla Škoda 720 jeho
první velkou zakázkou.
V?z byl vybaven v základní verzi motory o objemu 1250 a 1500 cm3 OHC.
Motor byl ?ešen od po?átku jako stavebnice, byl dostate?n? robustní a velký,
takže záhy vznikly jeho modifikace 1600, 1800 a 2000 cm3.
Vývoj modelu byl prakticky kompletn? hotov, byly provedeny i životnostní
zkoušky, avšak k realizaci sériové výroby nedošlo. D?vod?, pro? se tak
stalo, kolovalo mezi zasv?cenou ve?ejností mnoho, nej?ast?jší byl, že si
to údajn? nep?ál tehdejší SSSR. Skute?nost ale byla p?eci jen jiná.
SSSR žádnou výrobu nezakazoval, naopak. Vedení SSSR tla?ilo na své
bratrské státy, aby vyvíjely a vyráb?ly své vlastní automobily, nebo? jeho
zavod LADA v Togliatti nestíhal výrobu ani pro domácí trh, natož pro bratrské
zem?, k tomu navíc automobily byly vždy velmi dobrý vývozní artikl, za
který se daly získat devizy. Pravdou však je, že p?íchod nového modelu
byl neš?astn? na?asován do období normalizace, kdy se vym?nilo vedení prakticky
na všech urovních a sliby, které platily p?ed prov?rkami, neplatily po
nich. Dále se investovaly velké peníze do industrializace Slovenska a pro
?eske investice již nezbylo.
Jako "památka" po Škode 720 z?stal motor. Motor vynikajících parametr?,
který si záhy rozebrali závodníci na všech úrovních a "roubovali" jej do
svých závodních voz?. Motor se do?kal i dalšího vývoje, stoupl jeho výkon,
do?kal se i p?epl?ované verze a ?ty?ventilového rozvodu. Bohužel však došlo
brzy ke zm?n? sportovních p?edpis? a vozy s t?mito motory mohly startovat
pouze v závodech do vrchu a autokrosu. Zde si však vedly velice dob?e a
n?které z nich jezdí dodnes.
Sériova verze
| Verze | 1250 | 1500 |
| Vrtání x zdvih | 80 x 61.5 | 80 x 74.5 |
| Po?et válcu | 4 | 4 |
| Zdvihový objem | 1236 ccm, OHC | 1498 ccm, OHC |
| Max. Výkon | 48.5 kW/5500 ot | 62.5 kW/5300 ot |
| Kroutící moment | 98 Nm/4000 ot | 125 Nm/4000 ot |
Sportovní verze
| Verze | 1600 | 1800 |
| Vrtání x zdvih | 82 x 74.5 | 87 x 74.5 |
| Po?et válc? | 4 | 4 |
| Zdvihový objem | 1592 ccm, OHC | 1771 ccm, OHC |
| Max. Výkon | 106.7 kW/6250 ot | 113.3 kW/6250 ot |
| Kroutící moment | ??? | 183 Nm/5000 ot |
| Verze | 2000 | 1800 Turbo |
| Vrtání x zdvih | 87 x 84 | 87 x 74.5 |
| Po?et valc? | 4 | 4 |
| Zdvihový objem | 1997 ccm, OHC | 1771 ccm, OHC |
| Max. Výkon | 119.8 kW/6000 ot | 175.2 kW/6000 ot |
| Kroutící moment | 210 Nm/5000 ot | ??? |
Tatra 613 Coupe
Píše se rok 1969 a v plném proudu jsou práce na nové limuzín? Tatra
613, která bude p?ijata jako oficiální vládní vozidlo a v budoucnu nahradí
vozy Tatra 603, které jsou ve výrobním programu již od roku 1955. V?z má
zcela novou karosérii, na vývoji kteréžto spolupracovala italská designerská
firma Vignale i podvozkové orgány, vyvíjené u nás. Výkony t?chto voz? byly
na svou dobu pom?rn? impozantní a z celkového pohledu se jednalo o velmi
nad?asový v?z, který se udržel ve výrob? až do roku 1996, kdy byl nahrazen
modernizovanou verzí pod ozna?ením T 700.
Varianta Coupe byla alternativou k ostatním modifikacím vozu (sedan,
pozd?ji kabriolet). Mohli bychom se dohadovat, že vzhledem k situaci, že
v?z byl p?ijat jako reprezenta?ní limuzína, nebylo z?ejm? vhodné vyráb?t
jeho sportovní verzi. Pravdou však je, že objem finan?ních investic, které
mohla automobilka utratit, byl velice omezený a tak - pravd?podobn? z tohoto
d?vodu - z?stalo op?t pouze u prototypu.
Prototyp verze Coupe byl v pr?b?hu zkoušek velmi t?žce havarován. Havárie
byla ale zárove? i d?kazem velmi dobré konstrukce karoserie, nebo? posádka
havárii p?ežila bez újmy na zdraví. To se ostatn? potvrdilo i v dalších
letech na seriových limuzínách, které se i dnes ?adí mezi nejbezpe?n?jší
automobily na silnicích.
| Vrtani x zdvih | 85 x 77 |
| Po?et valc? | 8 |
| Zdvihový objem | 3500 ccm, 2 x OHC |
| Max. Výkon | 175 k/5000 ot |
| Kroutící moment | 270 Nm / 3500 ot |
| Provozní spot?eba | 20 l/100 km |
| Max. rychlost | pres 190 km/h |
| P?evodovka | 4 stup., synchr. |
ÚVMV 1100 GT
V roce 1971 byl p?edstaven prototyp sportovního automobilu, který byl
vyvinut v Ústavu pro výzkum motorových vozidel v Praze. V?z byl postavem
na podvozkových orgánech automobilu Škoda 110, které byly ?áste?n? upraveny.
Všechna kola byla nezávisle zav?šena, p?ední na lichob?žníkových zav?sech,
zadní na vle?ných ramenech; hnací h?ídele kol s homokinetickými klouby,
kotou?ové brzdy na všech ?ty?ech kolech.
V?z byl vystavován na mnoha výstavách, kde sklízel velký ohlas. Zájem
o výrobu projevilo Autodružstvo Praha, avšak k realizaci výroby nikdy nedošlo.
Z vývoje vozu z?stalo n?kolik karosérií, které potom n?kte?í závodnící
odkoupili od ÚVMV, zamontovali do nich vlastní agregáty a používaly tyto
vozy pro závody do vrchu.
| Vrtání x zdvih | 73 x 68 |
| Po?et válc? | 4 |
| Zdvihový objem | 1138 ccm, OHV |
| Max. Výkon | 75 k/5750 ot |
Tatra 625
O tomto vozidle, jehož kolébkou byla Kop?ivnická Tatra, není p?íliš
mnoho informací k dispozici. Tedy pouze ve stru?nosti, navíc z neoficiálních
zdroj?.
Na automobilu se m?lo pracovat n?kdy kolem roku 1986. V?z m?l vypl?ovat
mezeru mezi tehdejší Škodou Favorit (p?edstavovala lidový automobil) a
vládní limuzínou T613. Karoserie byla navržena u nás, spolupracovat na
ní m?l V. Král. Motor uložený vzadu, vzduchem chlazený, údajn? plochý šestiválec.
Zprávy o tom, do jakého stavu dosp?l vývoj se r?zn? liší, podle všeho však
vyplýva, že zcela jist? byly vytvo?eny modely, možná postaven prototyp
a nikdy neza?aly jízdní zkoušky.
Škoda 782, 783
V roce 1987 byl p?edstaven v?z Škoda 781 pod obchodním jménem Škoda
Favorit. Podle p?vodních zám?r? se op?t jednalo o ucelenou modelovou ?adu,
která za?ínala u krátké verze (781, Favorit), p?es sedan (782), kupé (783),
kombi (785, Forman), pick-up (787), dodávka (786) až po sanitní v?z (788).
Z celé modelové ?ady se poda?ilo zrealizovat pouze verzi 781, 785 a 787.
D?vod? bylo n?kolik - jednak nedostatek financí, jednak pozd?jší vstup
do koncernu VW a ?ada dalších.
Škoda 782 byl sedan, který m?l být podle p?vodních plán? zaveden do
výroby po modelu 785 (Forman). Jako poslední m?lo být zavedeno kupé, které
ti, kte?í se s ním m?li možnost seznámit, hodnotili jako snad nezda?ilejší
model automobilky v jeji dosavadní historii. Bohužel, z již vzpominaných
d?vodu se na tyto modifikace nedostalo.
Fotografií t?chto nerealizovaných modelu je pomern? poskrovnu, asi
ani nebylo ú?elem je n?jak více ší?it. P?esto alespo? "náhodný" obrázek
z ulice vozu Š-782.
Tatra President
V roce 1994 byla p?ipravena za spolupráce Václava Krále modernizace
vozu Tatra 613, která m?la být p?edstavena ve?ejnosti na Pražském autosalonu
pod názvem Tatra President. Modernizace byla finan?n? omezena, takže podvozkové
orgány a agregáty byly p?evzaty z vozu Tatra 613, kde byla zm?n?na pouze
poloha kondenzátoru klimatizace a to z motorového prostoru za p?ední nárazník.
Bylo uvažováno ze zvýšením objemu motoru na 4000 ccm a p?echod na 17" kola.
K realizaci projektu však nedošlo a bylo rozhodnuto o celkové modernizaci,
která pod typovým ozna?ením T 700 vyjela z bran továrny o 2 roky pozd?ji.
| Vrtání x zdvih | 85 x 77 |
| Po?et valc? | 8 |
| Zdvihový objem | 3495 ccm, 2 x OHC |
| Max. Výkon | 147.6 kW/5750 ot |
| Kroutící moment | 300 Nm / 4000 ot |
| Spot?eba 90/120/m?sto | 10.6/13.6/18.2 l/100 km |
| Max. rychlost | 190 - 230 km/h |
| P?evodovka | 5 stup., synchr. |
Motor Škoda 790
V roce 1991 byl "dokon?en" vývoj motoru, který m?l být za?azen do výroby
k pohonu vozu Škoda Favorit a jeho nástupc?. Již po zavedení vozu Škoda
Favorit se ukázalo, že zejména pro export není motor 1300 ccm výkonov?
dosta?ující. Proto bylo rozhodnuto o vývoji motoru o objemu 1600 ccm, který
by odstranil práv? zmín?nou slabinu Mladoboleslavských voz? - malý výkon.
Motor m?l mimo jiné 5x uloženou klikovou h?ídel, rozvod OHC, vícebodové
vst?ikování paliva.
Vývoj se poda?il. Motor byl postaven podle posledních kritérií a poznatk?
v oboru, m?l dostate?ný výkon jenž se pro závodní provedení ješt? dále
zvyšoval. Bohužel, v roce 1991 došlo ke vstupu koncernu VW do AZNP. Koncern
VW sice p?ed podpisem smlouvy lecos nasliboval, avšak, jak se pozd?ji ukázalo,
v ur?itých oblastech z?stalo opravdu pouze u slib? a to p?esto (nebo práv?
proto), že konstrukce a parametry tohoto motoru budily u vedení koncernu
VW velkou pozornost. Také co je to za nesmysl, aby si Škoda vyvíjela vlastní
motor, když je p?ece dostatek koncernových motor? (rozum?j motor? VW).
Osud tohoto motoru z?stává zatím nejasný, ale s nejv?tší pravd?podobností
se p?idá k velké rodin? nerealizovaných projekt? našeho pr?myslu.
| Civilní verze | Sportovní verze | |
| Vrtání x zdvih | 78 x 83.5 | 78 x 83.5 |
| Po?et válc? | 4 | 4 |
| Zdvihový objem | 1596 ccm, OHC | 1596 ccm, OHC |
| Max. Výkon | 74 kW/5500 ot | 123 kW/6500 ot |
| Kroutící moment | 140 Nm | 176 Nm/5500 ot |
| Max. rychlost | (Š Favorit) 200 km/h |
Originál ?lánku je na stránkách autora zde.
Autor článku: PS (Pavel Sterba)
E-mail: pavel@biomed.fsid.cvut.cz