Vst?ikování (teorie elektronicky ?ízeného vst?ikování paliva)
Rubrika: Motor
Publikován: 13. června 2001
Systém elektronického vst?ikování paliva se skládá z n?kolika ?ástí:
?ídící jednotka vyhodnocuje signály z ?idel, sníma?? polohy, spína??
a sond, podle výsledk? nastavuje p?edstih zážehu, dobu a úhel vst?iku.
Nap?íklad p?i spušt?ní studeného motoru je nastaven v?tší p?edstih a delší
doba vst?iku paliva. P?edstih se m?ní také se zatížením. Podle polohy škrtící
klapky a otá?ek motoru pozná ?ídící jednotka velikost zatížení motoru.
Lambda sonda sleduje množství kyslíku ve výfukových plynech, informace
p?edává ?ídící jednotce a ta podle nich upravuje režim motoru a p?ípravy
sm?si.
V?tšina systém? vst?ikování umí nastavit volnob?žné otá?ky pomocí nastavova?e
otev?ení škrtící klapky kombinovaného s volnob?žným spína?em.
Další vymožeností n?kterých vst?ikovacích systém? je schopnost pomocí
detona?ního ?idla zjistit oktanové ?íslo paliva a podle n?j upravit režim
motoru, což vám umož?uje jezdit jak na 95 tak 91 okt. palivo. U n?kterých
se oktanové ?íslo nastavuje manuáln?. Sníma? otá?ek a polohy klikového
nebo va?kového h?ídele je ?ešen pomocí Hallovy sondy umíst?né bu? v rozd?lova?i
nebo v blízkosti klikového h?ídele.
V praxi motory se vst?ikováním paliva vykazují menší spot?ebu paliva než motory s karburátorem. Oproti motor?m s karburátorem nejsou tak náro?né na zacházení s plynovým pedálem. Uvedu p?íklad. Motor s karburátorem pohání auto do prudkého kopce na IV. rychlostní stupe? a nešetrný ?idi? má plyn až na podlaze. Karburátor p?ipravuje bohatou sm?s bez ohledu na to jestli by motoru vzhledem k otá?kám a zát?ži sta?ila podstatn? mén? bohatá. U motoru se vst?ikováním by v této situaci ?ídící jednotka vyhodnotila podle úhlu otev?ení škrtící klapky a otá?ek motoru atd. že je zbyte?né vst?ikovat velké množství paliva. Všichni majitelé aut s karburátorem ur?it? znají stav kdy jedete t?eba na p?l plynu a po jeho sešlápnutí na podlahu se otá?ky motoru neza?nou zvyšovat, nebo jen minimáln?, ale spot?eba paliva stoupne zna?n?.
S dynamikou motoru s jednobodovým vst?ikováním je to však jinak. Motory s jednobodovým vst?ikováním paliva jsou obecn? lín?jší než motory stejného výkonu s karburátorem. Možnost zvýšit výkon pomocí p?eprogramování ?ídící jednotky je velmi omezená.
Dynamika vícebodového vst?ikování paliva je naprosto srovnatelná nebo
lepší než u karburátoru. Zvýšení výkonu pomocí p?eprogramování ?ídící
jednotky je dost ú?inné.
Objevil jsem firmu, která p?eprogramováním zvýší výkon motoru Felicie
1.3 MPI 50kW na 61.5 kW což je po odstran?ní katalyzátoru asi 65kW. U motoru
se vst?ikováním BMM (jednobodové) je to jen o 1,5 kW. S výkonem samoz?ejm?
roste také to?ivý moment.
U v?tšiny systém? vst?ikování se v provozu provádí pouze diagnostika poruch. Poruchy se ukládají do pam?ti ?ídící jednotky. Pokud se porucha znovu nevyskytne po ur?itém po?tu spušt?ní motoru systém jí vymaže. Okamžit? se dá vymazat odpojením od baterie. Veškeré nastavování si ?ídící jednotka v?tšinou provádí sama za provozu a nepot?ebuje na to servis. Diagnostické za?ízení si chyby p?e?te z pam?ti ?ídící jednotky pomocí chybových kód?.
Autor článku: ŠB (Št?pán B?ezina)
E-mail: sbrezina@volny.cz