Rychlý v?z pot?ebuje široké pneumatiky, nebo ne?? (Názory, nápady, zkušenosti.)
Rubrika: Kola
Publikován: 29. listopadu 2000
Každý ?idi? považuje sv?j v?z za rychlý. N?které opravdu jsou rychlé.
N?které by mohly jezdit rychleji než jejich p?vodní konstrukce dovoluje.
Do této kategorie pat?í v?tšina voz? Škoda.
Po shlédnutí mnoha voz?, které prošly rozsáhlým tuningem, a po p?e?tení
mnoha tuning ?lánk?, jsem se rozhodl p?idat taky trošku do mlýna.
V?tšina ?lánk? týkajících se zvýšení stability vozu se zabývá snížením
nevhodn? vysoké p?ídi vozu. Uznávám, pomáhá to, jak na stabilitu, tak na
design vozu. Spousta lidí však není schopna takový konstruk?ní zásah provést,
nebo se jim prost? nechce.
P?ipomenu co je k tomu pot?eba:
Zkrátit p?ední pružiny jejich unavením ve sv?ráku (nepovažuji za moc
dobrý nápad), nebo jejich zkrácení pilkou ?i úhlovou bruskou.
Vym?nit zadní pružiny za nové (dlouho nevydrží), zam?nit je za tužší
(kde je vzít), nebo je vypodložit (tím se budu zabývat ve zvláštním ?lánku).
V?tšina lad?ných voz?, které jsem vid?l na fotkách i živ?, má na svých
discích, a? už plechových, nebo hliníkových, podložených ?i nepodložených,
obuty originální pneumatiky 165/80 R13.
Zkusili jste n?kdy obout n?co jiného? Rozdíl, který vidíte i cítíte.
Už t?eba 165/70 R13 jsou znatelné. Obzvláš? v zatá?kách. Znatelný rozdíl
je u nižších pneumatik i v akceleraci. Je to zp?sobeno tím, že kolo má
jiný pr?m?r a tudíž se o n?co málo zm?nily p?evodové pom?ry.
Ješt? lepší parametry dosáhnete použitím pneumatik 175/70, 175/65,
175/60, 185/65, 185/60, 185/55. Tu?n? jsou ty, které jsou b?žn? dostupné.
Na p?vodní plechové disky bych širší rozhodn? nedoporu?oval.U hliníkových
disk? je maximální rozm?r dán ší?kou ráfku (4,5”;5“;5,5“;6“; atd).
Tato zm?na má ovšem jeden drobný há?ek. Širší pneumatiky podstatn?
víc namáhají sou?ástky náprav. Obzvlášt? na p?ední náprav? je životnost
?ep? výrazn? snížena.
Kulové ?epy ?ízení je schopen i mén? zdatný kutil vym?nit sám tak ?íkajíc
na kolen?.
Je však pot?eba si p?edem zm??it nastavenou vzdálenost ?epu od ty?e
?ízení a po namontování nového se ji snažit nastavit stejnou. Pokud si
nejste jisti, zav?as navštivte autoservis. Nesprávná geometrie napáchá
velmi rychle nevratné škody na pneumatikách.
Svislé ?epy vym?ní už jen zru?n?jší kutil vybavený rozsáhlejší sadou
ná?adí a p?ípravk?.
Jejich vým?nu doporu?uji p?enechat autoservisu. Nenechte se od mechanika
ukecat, že sta?í ?ep p?evložkovat, nestojí to za to. Dbejte na výb?r servisu
rozdíly v cenách prací jsou n?kolikanásobné. Nenoste si ?epy vlastní. Servis
je sežene mnohem levn?ji než vy a do ceny, kterou vám za n? ú?tuje, v?tšinou
rozpustí ?ást náklad? za práci. Nechte si preventivn? zkontrolovat tlumi?e
a geometrii, obojí má zásadní vliv na stabilitu vozu a životnost sou?ástek
i pneumatik.
?epy v h?ebenové p?evodce ?ízení v?bec nedoporu?uji d?lat doma. Automechanik
to ned?lá poprvé a umí to ur?it? lépe než vy (existují ovšem výjimky na
obou stranách).
V maticové p?evodce je t?eba vym?nit šroub i matici, nejlépe celou
p?evodku. Op?t u odborník?.
Preventivn? bych zkontroloval dotažení a namazání ložisek v nábojích
kol (vazelíny není nikdy mnoho).
Gumová l?žka ramen p?edních náprav nelze vym?nit bez demontáže p?ední
nápravy jako celku. Bez montážní jámy a po?ádného hydraulického heveru
nemáte šanci.
Na zadní náprav? bych v?noval pozornost silenblok?m ramen, umíst?ných
pod zadními sedadly. Plechy kolem nich bývají ?asto vyrezlé. Pozor jedná
se o velmi nebezpe?nou závadu, hrozící havárií !! Poté bych doporu?il jednoduchý
test: odbrzd?te ru?ní, vy?a?te a zkuste rukama velkou silou potá?et kolem
sem tam aby se v?z rozhoupal dop?edu, dozadu. Pokud se ozývá divné cvakání,
zna?í to na n?jakou závadu. M?že mít mnoho projev? a pokud nejste silní
a mechanicky zru?ní, tak v?bec nezkoušejte ani sundávat brzdový buben.
U vle?ných náprav je demontáž bubnu pom?rn? jednoduchá, ale pouhým
pohledem pod buben mnoho nezjistíte. Když už máte buben dole aspo? zkontrolujte
brzdové obložení. Nemá to sice s touto problematikou nic spole?ného, ale
je to ?asto opomíjeno.
(Pozn. Trochu opomenuta je zde spot?eba paliva širší pneu = v?tší
spot?eba. Chipmen)
Samostatnou kapitolou stability vozu jsou podložky pod kola.
Jejich p?ínos asi nemusím zd?raz?ovat. Avšak jejich zápory nikdo nezmi?uje.
Asi nejhorší v?cí je jejich pom?rn? velká hmotnost. Ur?it? má také
velký vliv na životnost díl? náprav,avšak nejv?tší problém bude tuto hmotnost
vyvážit.
Nemám titul z dynamiky t?les, ale vím, že na sportovních vozech se
v?tšinou konstrukté?i snažily redukovat objem rotující hmoty.
Pokud trváte na jejich použití, doporu?uji následující postup:
Podložky a disky si o?íslujte.
Disky bez pneu p?išroubujte k podložkám a zkontrolujte jejich vyvážení
jako celku v pneuservise.
V p?ípad? pot?eby vyzkoušejte postupn? p?išroubovávat podložky o 90
stup?? poto?ené, p?ípadn? p?ehazovat podložky na jiné disky.
Po nalezení nejlepších kombinací si výrazn? ozna?te, která podložka,
a jak, pat?í ke kterému disku.
Teprve poté nechte obout pneumatiky a i s podložkami vyvážit.
Pozastavil bych s i u používání bezdušových pneumatik.
Pokud nemáte disky ješt? p?íliš prorezlé (nejkriti?t?jší místo je kolem
ventilku). Doporu?uji používat pneumatiky bez duší, nejlépe nahušt?né dusíkem
?i jiným inertním plynem.
Vlhkost která se dostává mezi duši a pláš? nemá jak vysychat a drží
se tam ješt? dlouhou dobu po vniknutí. Použití inertního plynu taktéž zna?n?
redukuje korozi.
D?ležitý je také výb?r pneumatik. Mnoho lidí se nechá nalákat na pneu
za vynikající ak?ní cenu 998 K? z produkce Singapur, Thaiwan a podobné.
A nekoupí si drahé pneumatiky Michelin, Bridgetone, ?i jiné snobské zna?ky,
za 1200 K? nedejb?h za 1500 K?.
Nejsme p?ece tak bohatí abychom mohli kupovat levné v?ci.
Peníze, které ušet?íte na pneu, utratíte za benzín zvýšenou spot?ebou.
A hlavn? jezdit na kvalitních pneu a nezna?kových je znatelný rozdíl.
Zkuste n?kdy s metrem v ruce navštívit pneuservis a zm??it si co všechno
se prodává pod stejným ozna?ením ší?ky 165, 175, 185.
Doufám že jsem dostate?n? popsal danou problematiku a navnadil vás k napsání vlastních ?lánk?, kde se mi pokusíte vyvrátit mé názory.
Autor článku: Drdla (Luboš Drdla)
E-mail: lubosdrdla@atlas.cz