Tak jsem byl dneska na STK se svým l´auto fatale... Tak jsem se konečně rozhodl se s váma taky podělit o tu radost, kterou to auto rozdává...
Tohle auto se narodilo na jaře krásného roku 1966 v Mladé Boleslavi a 22.3.1966 si je děda konečně odvezl a zapsal ne DI VB ve Svitavách... Zažili toho spolu opravdu hodně a děda se o ni staral opravdu svědomitě...ani tak ale nedokázal zabránit soli a vlhkosti v práci a tak někdy začátkem osmdesátých let podlehla korozi...děda to ovšem nevzdal, a po roce pilné práce kačenka znovu vstala vstříc světlým zítřkům a dalším stovkám kilometrů vybavena novou kastlí a ultrasupermegahyper antikorozní vrstvou všude...dutiny a podobné místa jsou údajně ošetřeny konzervačním voskem, kterým se konzervovaly obráběcí stroje, pokud měly cestovat lodí.
Já se s ní setkal v poměrně ranném věku, vezla mě totiž z porodnice
...a potom vždy u babičky na prázdninách, kdy jsme jezdili na pravidelné páteční nákupy...až jednoho podvečera na podzim bouřlivého roku 89 se stala nemilá věc...děda při cestě od příbuzných trošku zaspal a zajel s Kačenou do příkopu. Odnesl to levý blatník, levé zadní dveře a dědovo sebevědomí. Blatník se zakytoval, oděrky na dveřích zatřely barvou, ale děda definitivně pověsil ježdění na hřebík. Za Kačenkou se s těžkým žuchnutím na dlouhou dobu zavřely vrata garáže...
V roce 2001 se nečekaně vrata opět otevírají a dovnitř začíná proudit čerstvý vzduch...to já jako 16cti letý puberťák zkoumám, co se to tady skrývá...Jako zkušený automechanik (dovedu přece rozebrat a složit fichtla ne?
) jsem se začal vyptávat dědy a co jako je to zač a všechno možný...a že jestli by to šlo zprovoznit...už první pokus o oživení ale nedopadl vůbec dobře. Nešlo otočit motorem.
A tak jsem začal montovat. Bylo to jako LEGO. Všechno šlo jako po másle a najednou byla hlava dole a já věděl proč se motor netočí...za tu dobu v něm zarezly písty. Takže se mi po nějaké době podařilo sehnat výbrus na 1000 a byl jsem šťastnej jako blecha. Pak už to bylo rychlý. Motor ven, šup s ním do naší stodvácy (té v profilu
) a tradá k Frantovi Drápalovýmu, co tyhle motory dělá celej život. Po týdnu byl motůrek zpátky, s novým výbrusem a udělanýma ventilama (nový ventily+zabrousit sedla-byly podpálený)šup do auta a tak dál...oživování byl velikej zážitek, chytil na druhou otočku a ten zvuk...mmm...a jak byla Kačenka pojízdná, vzal si ji do péče táta...udělal STK, pojistil ji a doplnil výbavu o neprošlou lékárničku. A tak byla v naší rodině dvě auta - stodváca, kterou dostala do péče máma, a táta mi zajížděl litra. A nezajel ho špatně, i když 
... no nic ... Zpočátku jsme měli problémy s hlavním válcem brzdy a spojky, tzv. "kostkou". Tekla, gumičky ani nic jinýho se na to nový sehnat nedaly, a tak jsem to vyřešil tím, že jsem koupil dalšího litra bez papírů a "kostku" vzal z něj. Zbytek auta jsem pak pečlivě rozebral a uložil dle hesla "to se bude hodit". Jediná věc, která mi z něj nezůstala byla kastle, prohnilá na poměrně zásadních místech...snad se v kovošrotu dostala do toho správnýho transportu a teď brázdí silnice třeba jako superb...
No a tak plynul čas, s tátou jsem se snažil o Kačenku starat aspoň z poloviny tak dobře jako děda (vzor dokonalosti) a najednou mi bylo 18 a měl jsem ŘP...a konečně jsem si mohl užít ten pocit svistu s větrem o závod, líné kolíbání 60ti kilometrové cestovní rychlosti, smyky ve 40ti a hlavně neopakovatelnou atmosféru toho auta... Naštěstí v té době tata dostal služebáka, takže byla kačenka konečně "moje"...Na ježdění po prázdnejch okreskách to nemělo chybu, spotřeba byla taky super, okolo 6l/100km, ale když se jelo někam dál už to nebylo ono. Neměl jsem nervy trápit nízkootáčkový motor stokilometrovou rychlostí a svoje si do toho taky řekly brzdy. Ono totiž 4x buben do dnešního provozu opravdu není nic moc. Když jsem jezdil v zimě, tak kačenku trápila sůl, a mě taky, a tak když si máma pořídila Mazdu (nejlepší auto pro ženskou je takový co se do něj jenom leje benzín a jednou za rok na prohlídku do servisu
), přešla na mě stodváca a Kačenka opět oddychuje v garáži...ale aby se jí nezkrátily žíly, tak za slunných letních dní spolu občas vyrazíme brázdit okresní silnice a užívat si to brumlání, kolíbání, nedokonalosti i dokonalost....
Tetička z Boleslavi a babička z Týnce před křováckym doupětem
Tahle fotka snad udělá radost Šemíkovi
nazval bych to "náplně pro vozidlo a posádku" 
K tomu motoru: rozdělovač je z 100, karbec taktéž, toť dobový tuning 70´tých let. Po selhání "původního" stováckýho se mi nepodařilo sehnat tisícovkovej s bimetalem, tak se podařil aspoň fungl novej stovkovej, ještě zabalenej do papíru mototechna...jinak vše jak má být...
zrcadlo+ploutvička...
elegantní větrací okénko+hrdlo pal. nádrže+skrytý háček na sako...
Bezpečnostní pásy Moravan-výbava na přání-první české bezpečnostní pásy montované do osobního auta
Mezi sedadly-ta černá kostka vlevo dole je ovládání záclony chladiče, geniální věc. To vedle ruční brzdy vpravo, co se tváří jako sytič je ve skutečnosti ovládání topení-malá páčka je ovládání teplé vody a velká zavřít/otevřít vzduch...
Technická kontrola v podání svazarmu....
Jinak se omlouvám za imageshack, ukažto od jisté doby nevěřím...časem to tady budu doplňovat, nějaká dokumentace, a tak...mějte se...
...každopádně to zatím nikde nemůžu sehnat...
