takze pro amatery tyhle vykony co se pisou nejsou oficialni to se jenom vyrobci predhaneji o to kdo tam bude mit vetsi cislo typuju ze ty senkory maji ve skutecnosti tak 20W a ty blaupunkty mozna taky 20W (kvalitnejsi) a ten 250 NO NAME ma mozna tak 60,

nekde sem cetl jak se da "skutecny" a myslim tim opravdu skutecny vykon vypocitat podle nejakeho vzorecku

Odpálí se koncák, impedanční přizpůsobení není věcí zbytečnou

tato sestava byla pred 8 rokama a to autoradio hraje v puvodni sestave mozna do dnes (auto bylo i se sestavou prodane pred 7 lety) auto jezdi repro nevim

P = U*I

a jak zjistis to I? no ampermetr do cesty repraku asi nedas jedine ze by si ten reprak zapojil na laboratorni zdroj aby mel porad stejne napeti

Zapojil bych klasicky na každý kanál jeden 4ohmový reproduktor. Nechápu proč jich tam dávat víc, když stejně to rádio sotva utáhne jeden.

Bohužel se mi sem nedaří dostat horní index, takže slovy:

Výkon je napětí na druhou děleno odporem, čili z napětí 12V do zátěže 4 ohmy dostaneme maximálně 36W.

Pro zesilovače ale platí vztah poněkud jiný. Při jednočinném komplementárním zapojení je maximální výkon při stejném napájení a zátěži pouhých 3,5W.

Proč nedáš? Kvalitní ampérmetr by to měl zvládnout stejně dobře jako kvalitní voltmetr měření napětí.



Komplikace je, že impedance reproduktoru a výkon, který přežije, se mění v závislosti na frekvenci. Jinak souhlas, u autorádií se počítá s 14V, čímž je možné dosáhnout až na cca 7W.

my se bavime o ohmech ne o poctu reproduktoru

Skôr by som povedal, že Sencor 10W, Blaupunkt 15W a No Name 20-25W...Harde, načo tam máš toľko repro? Čo tak vylúčiť jeden pár

no brácha tam měl jen ty SENCORDy a noname ale když sem sehnal ten středovej panel tak jsem tam dal ty blaupunkty a zbytek tam nechám jak to bylo před tím

Ale to mi je jasný, jen nechápu proč lidi dávají více reproduktorů na jeden kanál autorádia.

v RMS to je 2x75W a 2x100W

Výkon, nebo příkon?

A jaký jiný vztah platí pro zesilovače? V zapojení proti zemi budu mít na NF výstupu maximálně polovinu napájecího napětí, odečteme li nějaké úbytky a uvážíme-li, že v saturaci koncových tranzistorů bude THD těžko pod 10%, zůstane nám z napájení 14V na výstupu rádia tak 5V, střídavých, v efektivní hodnotě proti zemi. Zjednodušíme si impedanci reproduktoru a budeme uvažovat ideální odpor 4 Ohmy, takže 5^2/4=25/4=6.25W. To bychom měli těch 2x7W u rádíí bez můstkového koncového stupně.
Stejným postupem dojdeme u rádií, která mají koncový stupeň v můstkovém zapojení, k maximálnímu napětí na výstupu okolo 10V, střídavých, v efektivní hodnotě, proti druhé výstupní svorce zesilovače. Takže 10^2/4=100/4=25W pro rádia s můstkem na konci, což je dnes většina. Vyšších výstupních výkopnu lze dosáhnout zvýšením napájecího napětí, nebo snížením impedance. Jeden čas jsem v autě měl TDA 7396, což je můstek ve třídě AB, který uměl dát 40W do 2 Ohmů, pak je možno v klidu připojit dva páry 4 Ohmových reproduktorů.

Na co ale zapomínáte je citlivost reproduktorů.
Reproduktor s citlivostí 100 dB/m/1W při příkonu 10W hraje stejně hlasitě, jako reproduktor s citlivostí 97 dB/m/1W při dvojnásobném příkonu 20W, to čumíte co

narvi tam OSB desku stoji par korun a mas ji v ruznych tloustkach...